2012

slova na R

Ano, minulý týden byly jarní prázdniny. Napůl zimní a napůl jarní. Na začátku ještě mrzlo a na konci už počasí dávalo na jevo, že by se dalo uvažovat i o jakémsi předjaří. Cvičně, pochopitelně, protože teď ráno jsou zas čtyři pod nulou.
Ale vraťme se do zimní části jarních prázdnin. To jsme byli ve Fymburku a jezdili na bruslích a na lyžích. Ty brusle jsme stihli na poslední chvíli, protože na Lipně nějaké umělé zasněžování nepomůže a led prostě začne tát hned, jak se trochu oteplí. Než se oteplilo, dali jsme si
Lipno na bruslích. To vám je nádhera. Nějakých třináct kilometrů po protažené ledové cestě z Frymburku do Lipna a zpátky. I Kačka to zvládla na jedničku o Matějovi nemluvě. Líbilo se nám to tak, že jsme si slíbili, že napřesrok, bude-li dostatečně mrznout, pojedeme se po jezeře projet zase.
Ovšem nejen sportem živ je člověk. Taky jsme byli ve Frymburku ubytovaní. Děti měly svůj pokojíček a imrvére byly nasáčkované u nás, to se rozumí. Občas bylo toho frmolu až až, čímž vznikaly situace, jako třeba ta, když jsem se ve spravedlivém rodičovském hněvu jal kárat potomky:
"Dere se mi na jazyk, Kačenko, spousta slov obsahujících R!" povídám zvýšeným hlasem.
Kačku to pochopitelně povzbudilo k intelektuální činnosti a opáčila:
"Třeba Rentgen, viď, tatínku."
Kde slyšela o rentgenu, vážně nevím.
Když jsme pak byli na skok v Kašperkách, vyznamenala se i mámoudráHanička, když se mi cosi snažila vysvětlit:
"… no přece tím, že je kulatá, tak je stejná, jako hranatá …"
Dodnes nad tím hlavolamem bádám.
Ani na Kaččin rentgen v Kašperských Horách nepřišel zkrátka, když si Matýsek najednou vzpomněl:
"Už vím, tatínku, jaký je to slovo na R!"
Kačka byla ve střehu. Hned ho řekla:
"To, jak jsi před chvilkou říkal, pReso, viď, tatínku!"
"No, něco takovýho, Kačenko, to muselo bejt. Ale už si nevzpomínám," vymluvil jsem se na paměť mému věku příslušící.
Nic jinýho mi nezbejvalo.