WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

dostal, co mu patřilo

To jsme vám byli takhle v pátek navečer v cirkuse. Cirkus přijel na Zbraslav a Ondřej mi to spěchal zavolat, čímž jsme se domluvili, že tam s dětmi půjdeme.
Usadili jsme se do lože a přišel klaun. Klaun je v každém cirkuse, byl i v cirkuse Bernes. Na toho klauna ještě přijde řeč.
Zatím jsme se věnovali produkci artistů. Šlo jim to od rukou i od nohou. Dělali divy, za něž jsme je (tedy kromě vstupného) občas odměňovali pochvalnými výkříky a stále potleskem. Mezi artisty se pravidelně vpletl klaun, to když se měnilo číslo. Všímáte si? Už je tu zas! Ale řada na něj teprv dojde.
Ovšem nejen artisty živ je cirkus. Do manéže vběhla zvěř a to hlavní číslo - to byli frízáci, tedy koně Fríského plemene. No byli nádherní a o přestávce jsme si je šli
do stáje pohladit. Mazaný koně. Věděli, že po kapsách se schovávají dobroty. Nikoliv v našich, ale to jim nevadilo v otírání se o nás koňskými tlamami. No prostě bylo to fajn. Až …
Až na toho klauna. Tak teď na něj konečně došlo.
On si totiž tu a tam pozval někoho z diváků a nakonec ho nějak zesměšnil, což se nám hluboce nelíbilo. Najednou chtěl pět dětí. Kačka se taky přihlásila a klaun si ji vybral jako nejmenší a tedy poslední z jakéhosi živého obrazu. Kačka poctivě čekala, až na ní - jako poslední, protože nejmenší - dojde řada. Pak se jí klaun zeptal, jestli už se modlila, což ovšem Kačku našňuplo, jelikož u nás se nemodlíme. Dala ruce v bok a projevovala značnou rozladěnost. Když toho klaun nenechal, nechala ona jeho. Odrázovala si to středem zpátky do lože a nechala užaslého klauna stát tam, kde byl. A dobře udělala. Její role měla být opět zesměšňující. Klaun dostal, co mu patřilo. Kačenka to sice trošku obrečela, protože se strašně styděla, ale nakonec to dobře dopadlo.
Ale ty koně, ty vám byli fakt nádherný.
Fotodokumentace zde v galerii.