WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

vod dvou tisíc

Starosti s dárkem pro babičku už mám šřtastně za sebou (zde), pro moumilouHaničku, Kačku i Matěje taky něco mám, Juráš si už své vybral, čímž je zas na rok pokoj. Ovšem co bych si tak měl přát já? Ono to není jednoduché, něco pro mě vybrat.
Teď si vzpomínám, že mám jeden takový zážitek z pozdního léta: To jsem zrovna sekal zahradu. Ona už je to u nás spíš akrobacie, než sekání. Kdepak rovné dlouhé plochy a nekonečný zelený pažit od hranice k hranici. To už dávno není pravda. Je to tu samá zátočina, oblouček, zákoutí, jezírko, skála, potůček, můstek, štěrk. Tady pozor na pidililie, támhle na azalku, tuhle je vzácná travina, tady se to musí vystříhat pod ronďákem, ale neulomit větvičku, bacha na borovičky, zvednout sekačku a citlivě ostříhat kopečky - ostříhat, ne oholit! A tak dál. Něco jako když byste stříhali model na kadeřnické soutěži.
A zrovna v tu dobu, kdy jsem začal se sekáním, začal tuhle za humny na poli hospodář s vláčením zoraného pole. Když projížděl kolem, mávli jsme na sebe. Já od sekačky, on od volantu. Oba jsme si jezdili pěkně po svém a zušlechťovali si ten svůj kousek rodný hroudy. Když jsem před polednem skončil, skončil i hospodář. Já měl posekáno, on uvláčeno. Až sem to bylo stejný. Já měl hotovou zahradu, on pole - a v tom už rozdíl byl. Za stejnou dobu, co jsem se nimral s trávníkem, hospodář srovnal celé pole. Holt takovej traktor, ten si svou práci udělá.
A jsme zpátky u toho přání. Čistě kvůli časovým úsporám bych si moh' přát ten traktor. Jenomže von by se mi na tu naší zahradu nevešel. Takže spíš traktůrek. Pěkně s připojitelnou sekačkou, s radlicí na sníh … ale kam bysme ho dali? Do kůlny by se nevešel a parkovat ho po borovicí, to by nebylo dost estetický. Traktůrek je sice fajn, ale asi by s ním bylo víc starostí, než užitku. Tak já nevím. Traktor to asi letos zase nebude.
Zrovna, když jsem dopsal tuhlec ten zápis, přišla s kritickým pohledem málaskaváHanička. Sedla si mi na koleno a jala se číst. Na konci se uculila a konstatovala:
"Traktor se doporučuje až vod dvou tisíc metrů."
A je to zpečetěný. Traktor vážně nebude.