Tuhle jste mi udělal radost, Ondřeji, že budem "sousedi"(Zvole - Oleško). Dneska se mi znovu usadil úsměv na tváři. Ti stopaři od zbraslavského mostu, to jsou i mí koně.
Já tomu říkám "vzít si jazyka". Už jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí o starostce Vraného, jak to bylo s povodněmi, kdo a jak skupoval pozemky a tak. Ten přívoz - ten mě láká ze všeho nejvíc. Plánujeme se ženou Haničkou bojovku pro přátele s cílem u nás v Olešku a s překonáním řeky možná posledním přívozem v Čechách.
Největší radost mi ale udělala jedna stopařka. Začala sáhodlouhou litanií, jak je to "tady" strašný a jak by tu nebyla, kdyby nemusela atd. Pořád mi unikal ten pravý důvod PROČ vlastně je "tady" tak strašně. Už jsem se skoro chystal prodávat právě nabytý pozemek v tom "strašném" kraji. Ale napřed jsem se radši přeci jen zeptal. "... No protože tady nic není, žádná diskotéka ani pořádná hospoda nebo klub, do kina člověk musí hodinu,...." Uff ... to jsem si oddychl. Vždyť přece přesně TOHLE hledám.
Kdepak, stopaři - ti vědí fšecko.

... roboti, sci-fi, umělá kůže, ..... to včecko mě zajímá, scifista jsem už od malička.

ALE s opravdovým domácím robotem jsem se setkal teprve před pár týdny. Mám ho doma!
Jako obvykle: za vším hledej ženu.
Moje draháHanička je ortodoxní scifistkou a vůbec nechápe, jak to, že včecko o čem čte už dávno není v obchodech. Když přijdu s nějakým úžasným objevem jako třeba vysokorychlostní datové přenosy, elektronické knihy, cesta na mars .... a vůbec, dozvím se, že to přece je jasný, že to už před deseti lety četla v tamté knížce a velice jí udivuje, že taková banalita hýbe světem až teď .... já jí miluju!
No a tuhle prohlásila, že domácí úklid by měl u nás dělat TEN robot a ať to zařídím!
Zařídil jsem to!
Zase ti američané! Společnost iRobot vyrábí a už asi měsíc dováží do Čech vysavač-robot! Když jsme ho poprvé vypustili do prostoru, byl jsem v úžasu dobře půl hodiny a všem kamarádům jsem okamžitě volal, že mám doma robota. Pravda, Haničce to připadlo hodně normální a jaxi samozřejmé .... inu: scifistka!

Včera se mi zas naskytla příležitost udělat nějaký ten obrázek na sněhu. (Nostalgie - v dohledné době se stěhujeme a tak si dělám fotky, abych situ Folimanku odnes alespoň na obrázcích)
Nedalo mi to a vyfotil jsem si i Váš dům, Ondřeji. On je pod tím oranžovým takovej nenápadnej, ale na tom sněhu trošku přeci jen vynikne. Onehdá (jsou to už roky), když jsem byl u Vás, tak jsem Vám ukazoval: ...
táááámhle pod Nuselákem, jak je ta tmavá střecha, tak tam bydlím ....
No a z toho okna je ta fotka. Z Vaší strany to zas tak hezkej pohled není, ale i tak:

koukáme si do oken, Ondřeji !