WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

šťastnej a veselej ten příští!

Summary only available when permalinks are enabled.více

konečně jsem viděl pořádnou ženckou

"Chci mamuta", odpověděl dle nejlepšího svědomí Matýsek, když jsem se ho ptal, o co by napsal Ježíškovi, kdyby uměl psát. Tím okamžikem jsem zabředl do prekérní situace. Pozdě bylo mamuta honit. Zkusil jsem intelekt. "Mamut je moc velkej, Matýsku, nevešel by se nám do domu a ještě by ho pobořil." Kupodivu jsem uspěl a synek uznal, že bořit si dům jenom kvůli mamutovi nemá cenu. Za odměnu jsem mu slíbil, že se na toho mamuta půjdeme podívat do muzea. Šli jsme tam včera. Matěj pak doma vyprávěl, že mamut byl vééélikej, že měl velkej chobot a kly, že tam bylo ohniště a strašlivě řval tygr. Kdoví, třeba z něj bude lovec mamutů. Alespoň ve snu. Já měl taky zážitek. Konečně jsem viděl pořádnou ženckou. Venuši. Věstonickou.

nultý ročník

Summary only available when permalinks are enabled.více

adresu vypište libovolně

Praha je přeplněná sezónními lovci dárků. Pozná se to podle zvláštní dopravní situace. Ráno je na cestách nebývale prázdno, ale o to hustší šlamastyka je dopoledne a navečer - ani nemluvit. Tedy raši neřídit. Proč si všichi říkají, že v hlavním městě nakoupí nejlíp, to vážně nechápu. Já byl například v úterý v Pardubicích a v úplné pohodičce a v téměř prázdných krámech jsem koupil pár posledních drobností pro maminku. Poprvé letos jsem okusil nákup na síti. Pro Matýska. V klidu jsem vybral z katologu, který je ke stražení v pdf, telefonem objednal a bylo. Pravda, ještě jsem to jednou po týdnu prověřil a ukázalo se, že to bylo dobře, protože jsme se slečnou objevili několik nepřesností v adrese. Opravili jsme je a podivili se, jak je možné celkem známé jméno tak zkomolit. Možné to však je. Dokonce nejméně dvakrát, což dokázal dodací lístek na balíku. Z mé ženy udělali paní Volešákovou a ještě jí přiřadili číslo, které naprosto nijak nepopisuje ani její tělesné ani duševní stavy, to mi můžete věřit. A přesto balík pošta včas doručila. Bez ohledu na uváděné míry. A tak pravím, přestaňte šílet s vánočními nákupy. Když už bez dárků nemůžete být, klidně si je objednejte po síti. Adresu vypište libovolně, oni vás pošťáci nakonec nějak najdou.

Hic sunt leones!

"Jeďte čtyři ... celé ... osm ... kilometrů ... a potom odbočte ... vlevo", radila mi Alžběta. Rozuměj ta pani, co mluví z reproduktoru, nikoliv Alžbětinu Prknářovou, zvanou Haha Bimbi. Kupodivu to sedělo. Já seděl v autě, a na skle byla přilípnutá chytrá krabička od Garminů. Měl jsem to štěstí, že mi na víkend zapůjčili přístroj gps s navigací. Je to malej zázrak. Ono to ví, kde jsem, kudy jedu, jak rychle jedu a jak rychle budu tam, kam jedu. V Podolí mi to řeklo, abych si dal majzla, že tam může být radar. Nebyl, ale občas bývá. Chytrá mašinka! Nakonec jsem jí přeci jen zamotal makovici. Když se jede z Vraného k nám Březovskou ulicí, jede se sice po krásné nové asfaltce, ale na mapě je to taková bezvýznamná polňačka. Bětka si umanula, že mě povede nahoru serpentinama do Zvole, ale já se nedal. Byl to souboj kdo z koho. Po chvíli už pochopila, že se mnou to půjde ztuha a tak si poslušně přebrala své mapy a vrátila cestu na správné místo. Pak to na mě zkusila ještě jednou. To byla klukovina, došlo jí hned, a pak už sekala latinu. K nám domů jsme ale stejně dojeli nedojeli. Na gps mapě prostě nejsme. To by se ale navigační špičce dneška stávat nemělo. Pradávné minulosti náleží věta: Hic sunt leones!

brácha anděla

První chyba byla, že jsem to myslel dobře. A taky že jsem předpokládal, že mé úmysly jsou čiré jak lesní studánka. Pečlivě jsem nachystal scénu, uklidil nevhodné předměty, naaranžoval vhodné, rozsvítil všechno co šlo a požádal Haničku, aby chvilku byla v předpokládanéném místě záběru kvůli zaměření. Teď už jen dojet pro Mikuláše, kterého mi obchodně dohodil Ondřej a můžeme to spustit. Na kraji staré Zvole jsem naložil snad půlku zvolského pekla! Jeden Mikuláš, jeden anděl a jinak auto včetně kufru bylo plný čertů. A tak k nám na Oleško poprvé přišel Mikuláš. To Matýsek ještě nezažil a nutno přiznat, že se držel statečně. Poučení čerti strašili jen málo, Mikuláš se spokojil s tím, co Matýsek dokázal a anděl hnedle předal výslužku. Matýsek měl radost. Rukoudáním čertovi slíbil, že bude hodnej a ani nezaplakal. Byl roztomilej. Já skončil hůř. Do záběru kamery to procesí nakonec nedorazilo a Haničky máti vkusně zaujala dominantní postavení před objektivem svým pozadím. Záběr hodný Felliniho. Po nadílce a obchodním vyrovnání jsem rozvážel partu holek, které divadlo nachystaly, na další dvě štace. "Hele! Tomáš! Už jsou tu taky! ", volaly holky v Černíkách, "to je brácha anděla".

golemovo okno

Ranní mlha se plazila Oleškem. Ta nálada jakoby nocí vzlínala ze včerejšího večera, kdy jsme se s Haničkou vydali na pomyslnou procházku mystickou Prahou. Spolu s Meyrinkovým Golemem jsme objevovali tajemství uliček židovského gheta. Neobvyklé představení, které nás po chvíli vtáhlo svou atmosférou, jsme sledovali jedním dechem. Jednu z důležitých rolí hraje okno do místnosti bez dveří. Četli jsme o něm, slyšeli několikrát na divadle, ale vidět, vidět jsme ho mohli až dnes ráno. Musí být nějaká spojitost mezi prožívaným a představovaným. Můžu to dokázat. V ranní mlze dnes tlumeně svítilo golemovo okno!

dá se i tak

To je taky nápad, zjišťovat, jak ti jede autobus až teď ráno! Povzbuzovala mě moje milá Hanička, když jsem temně zahučel, že už ty dva ranní autobusy vodjely a budu muset jet tím v osm deset. Tak jsem si dal čaj a sušenku, Matýsek dostal polovic a posnídali jsme. Na zastávce jsem si přečetl místní vývěsky, co je nového v obci, kde bude letos Mikulášká a kde se dá nejlíp koupit plot. Žádná velká společenská událost to nebyla. Cvak jsem si lístek - že mi prý vystačí až na konečnou - a za hodinu a za dva lístky dohromady jsem byl u svého stolu v kanceláři. Ani to nebolelo. Ba dokonce to trvalo jen o čtvrt hodiny déle, než autem. Dneškem mám tedy vyzkoušený cestování sockou kompletně. A to mám pořád v záloze vláček do Vraného a autostop. Když bude nejhůř, dá se i tak.

dostat se mezi lidi

No, musíš mu říct, kam jedeš, a on ti pak řekne, kolik budeš platit. Odvětila mi kolegyně, když jsem se bezelstně ptal, co musím všechno předložit, aby mě autobus dovezl na konečnou. K nám domů je to totiž "až na konečnou". Očekával jsem nějaké drama. Drama se nekonalo a pan řidič mě skásnul jen o pětku, jelikož je to přes dvě pásma a obyčejnej lístek je málo. Pak jsme jeli. Tyhlecty autobusy regionální jsou tak trochu rodinný podnik. Připadalo mi, že se cestující znají. Pan šofér tu a tam zastavil mimo zastávku, aby to místní neměli tak daleko. Já měl předplaceno na konečnou, takže jsem se cestou dozvěděl, že Šmoulov není Šmoulov, ale Nová Zvole. Hleďme! Mladík, který tam vystupoval, tu zprávu přijal natolik bujaře, že vyskočil z autobusu jakýmsi švihem ze závěsu obouruč na autobusové štangli. A pár desítek metrů před finišem jsme ještě vyložili jednoho velmi potřebného souseda před krámem - měli ještě otevřeno a to víte: lahváče jsou lahváče, to je po večeři potřeba. Tolik zážitků za jednu cestu! Měl bych vlastně tomu škůdci, co mi pochroumal auto, poděkovat. Kdy jindy se mi zas podaří dostat se mezi lidi?

laskavý čtenář

Ztratil jsem zdrojová data k woleschku. Totiž zratil: z blbosti a nepozornosti vymazal, no. A to byl dobrý důvod začít s přepisováním celého woleschka v novém prostředí. Včerejší den a noc se k tomu velmi hodily. Zaháněl jsem chorobu prací na síti. Jaxe to povedlo, posoudí laskavý čtenář sám.

sedmadvacátýho

jaxem zase přezouvalvíce

špatně placenej anděl

mě nemůže rozházet, to dá rozumvíce

všechny baterky

nebo alespoň ty mojevíce

když je nov, je vážně tma

mě můžete věřit ...více

začalo se!

a stálo to za tovíce

malá skvrna na kráse

ale viditelná pouhým okemvíce

technicky vzato

to byla jen trocha vodyvíce

pobřežní hlídka

čili záchranářivíce

furt ve střehu

a stejně je to málovíce

ani ohňostroj nebyl!

jen pár jiskervíce

nepodceňujte fyziku

to by se vám mohlo nevyplatitvíce

první emigranti

kterak bylo po volbáchvíce

úplněk

dnes v noci byl Měsíc v úplňku, zvečera vyšel za kopcem

počasí:

19,5°C / 8,5°C

je to jasný

aneb existence potvrzenavíce

mašinka

opravdová, parnívíce

paralelní ponožky

čili paralelní vesmírvíce

že by?

... kdo vívíce

osm z devíti

nelze doporučitvíce

teď

a právě tadyvíce

projel jsem

už skoro po suchuvíce

třetí stupeň večer

ve Vranémvíce

třetí stupeň

ve Vranémvíce

masopust na Karlově mostě

byl opravdu vydařenývíce