2006

Sázavská holubice

vzpomíná
Venku je pořád pěkný samec, u nás bylo dneska -16 a v autě mi to ráno ukázalo ještě o stupínek míň.
Jedna rukavice by byla fakt málo - gentleman negentleman. Já jsem si včera odpoledne vzal obě. Lyžařský, goretexový.
A jeli jsme.
Zatím jenom s Matýskem, Kačku nám z Podolí "vydají" až bude mít alespoň dvě kila a bude sama pít. Zatím jí Hanička kojí dálkově. Tedy jeli jsme na Sázavu. Pokořit její dolní tok na bruslích. Na starý kolena jsem se dal znovu do bruslení. A je to pro mě novej zážitek. Na řece jsem jel poprvé a taky jsem poprvé táhnul pekáč s malým synkem po ledu na bruslích. Bylo to prima. Doleji jsme sice "v zápřahu" dohromady jen za první zatáčku, ale užili jsme si to.
Kupodivu to zpátky dolů není s kopce!
A pak to přišlo. Moje milá žena Hanička se nechala vyhecovat. Že prý si snad z dětství vzpomene na nějaké ty bruslařské prvky.
Vzpomněla si. Neupadla a mám jí vyfocenou! Úplná Sázavská holubice. Matýsek dělal piruety jen tak nasucho bez bruslí - a děsně ho to bavilo. Příští rok mu budem muset pořídit nějaký ty malý šlajfky. A pak už se začlo stmívat, led pěkně temně praskal mrazem a tak jsme před pátou vyrazili zpátky k nám přes Zahořany do Oleška.
Hezký nedělní odpoledne to bylo.