co ty vejšky
17.června 2020 06:14 / zařazeno v kategorii: o událostech
Já vim, každej se musí ňák živit, to je světa běh. Jenomže někdy mi ta obživa přijde vážně už dost bohatá.
Kupříkladu schody.
Potřebuju je nějak obložit. Stejně i chodbu. Je tam ze starých časů teracco a to se mi hrubě nelíbí. Ovšem je to rovný, upravený, hladký povrch. Ideální k položení … něčeho. A já hledám to něco.
Pan architekt moudře pokyvuje hlavou a říká, že to bude oříšek. Pan stavitel se šklebí a říká, že to bude honička něco poshánět. Já jsem si už vybral vzhled. Nášlapy na schodech budou nějak medově hnědé. Ideální bude dřevo, v horším případě keramický obklad. Dlažba bude nějaká hezká, ale dlažeb je spousta. Všechno ostatní, boky, stěny, podschodnice budou bílé. No to je přeci velmi jednoduché a hezké řešení, řeknete si.
Jo, ale co ty vejšky. Dřevo a dlažba, případně obklady. Všechno je to jinak vysoký a jak to teď sladit dohromady.
Nu a tak hledám a hledám.
Včera jsem si myslel, že jsem našel.
Obrázek, pak firmu, pak prodejce. Celé schodové nášlapy i s nosem (to je takovej ten přesah přes schod, aby to bylo hezký a praktický) z jednoho kusu široký dlaždice. Zavolal jsem do obchodu, pán byl ochotnej a vysvětlil mi, že to není z jednoho kusu, ale že se to lepí a že má vzorky a že pošle cenu i fotky.
Poslal. První dojem byl, že na fotce v katalogu to vypadá skvěle, na fotce vzorku z krámu už dost mizerně. A k tomu pán poslal cenu. Že prej to je ve slevě a že jeden ten schod stojí tři a půl tisíce. Původně stál prý sedm!
Tedy tomu říkám vobživa. I po slevě jsou třikrát dražší, než konkurence, ktrou jsem pak taky našel. A jediný co maj, je ten hezkej vobrázek v katalogu.
No … hledám dál. Není to nic snadnýho.
Kupříkladu schody.
Potřebuju je nějak obložit. Stejně i chodbu. Je tam ze starých časů teracco a to se mi hrubě nelíbí. Ovšem je to rovný, upravený, hladký povrch. Ideální k položení … něčeho. A já hledám to něco.
Pan architekt moudře pokyvuje hlavou a říká, že to bude oříšek. Pan stavitel se šklebí a říká, že to bude honička něco poshánět. Já jsem si už vybral vzhled. Nášlapy na schodech budou nějak medově hnědé. Ideální bude dřevo, v horším případě keramický obklad. Dlažba bude nějaká hezká, ale dlažeb je spousta. Všechno ostatní, boky, stěny, podschodnice budou bílé. No to je přeci velmi jednoduché a hezké řešení, řeknete si.
Jo, ale co ty vejšky. Dřevo a dlažba, případně obklady. Všechno je to jinak vysoký a jak to teď sladit dohromady.
Nu a tak hledám a hledám.
Včera jsem si myslel, že jsem našel.
Obrázek, pak firmu, pak prodejce. Celé schodové nášlapy i s nosem (to je takovej ten přesah přes schod, aby to bylo hezký a praktický) z jednoho kusu široký dlaždice. Zavolal jsem do obchodu, pán byl ochotnej a vysvětlil mi, že to není z jednoho kusu, ale že se to lepí a že má vzorky a že pošle cenu i fotky.
Poslal. První dojem byl, že na fotce v katalogu to vypadá skvěle, na fotce vzorku z krámu už dost mizerně. A k tomu pán poslal cenu. Že prej to je ve slevě a že jeden ten schod stojí tři a půl tisíce. Původně stál prý sedm!
Tedy tomu říkám vobživa. I po slevě jsou třikrát dražší, než konkurence, ktrou jsem pak taky našel. A jediný co maj, je ten hezkej vobrázek v katalogu.
No … hledám dál. Není to nic snadnýho.
