kuličky sladké

12.října 2022 06:00 / zařazeno v kategorii: o Olešku

Úroda je obvykle pro radost. Tedy pokud se toho neurodí moc a jeden pak neví, co s tím. Já letos řeším spíš úrody úbytek. Tedy ne snad, že bych měl nějaká očekávání stran nadprodukce, to ne. Jen to potěšení z toho, že něco vyšlo, je příjemné.
Tedy víno. Hroznové víno.
Na jaře jsem to podle rad Moniky ostříhal "na dvě očka" a ono to vyšlo. Letos byla úroda hroznů velká. Chvíli to však vypadalo, že ty modré kuličky nebudou nic moc, přesto že jich je hodně. Bylo to kyselý a mrňavý. Ukázalo se ovšem, že trpělivost růže přináší. V tomto případě nikoliv růže nýbrž hrozny. Sladké. Stačilo měsíc počkat a už jsou to kuličky sladké, velice chutné.
Jenomže v tom je ta potíž.
Nechutná to jenom nám, lidem. Chutná to i ptactvu nebeskýmu. Co chvíli vidím, jak si na těch mých hroznech pochutnává nějakej opeřenec.
A tak se o ty hrozny pereme.
Já odstřihnu, ptáček uzobne. Jenomže ptáků je tu habaděj a tak se úroda hroznů ztenčuje a na mě zbývají jen ozobané šťopky.
Prachzatra! Jak má mít našinec z nějakej úrody tadost, dyž mu to ty nenechavci sežerou.
No nic. Příští rok koupím síť a bude.
Letos se holt musím spokojit s tím, co na mě zbylo.