WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

Tarkovskij a Štrausky

Všiml jsem si, že televize vysílá kromě přenosů z vesmírného programu i připomínky životních jubileí. A zrovna v neděli byla na programu Dívka na koštěti, český předobraz světově proslulého Harryho Pottera. Je to už letitá pohádka a tedy pohádka pro pamětníky. A já jako pamětník jsem si při pohledu na program vzpomněl, v jakém biografu jsem se byl na Dívku na koštěti podívat, když přilétla do kin.
A to je taky pro pamětníky.
Nějakým myšlenkovým pochodem jsem si totiž vybavil, že těch kin pro pamětníky, co už nejsou, jsem navštěvoval docela dost a skoro ke každému si něco pamatuju. Inu pamětník.
Tak třeba zrovna ta Dívka na koštěti - tu jsem viděl v kině Vyšehrad. Bývalo v Trojické ulici a dneska je tam jakási hospoda či music bar.
Na kino Tatra, které bývalo v ulici Táborská a dnes je tam prodejna Tesco, si vzpomenu díky filmu, který se snad jmenoval Muž nahoře nebo tak nějak a se spolužákem jsme se při jedné scéně tak řehtali, až se s námi začala povážlivě kývat celá řada sedadel na balkoně.
V kině Morava v Boleslavově ulici vstal jeden spolužák z vyšší třídy v první řadě na balkoně při školním promítání Třech mušketýrů při jejich příjezdu na nádvoří ve Versailles a spolu s nimi se hlasitě představil a uklonil: … Athos, Portos, Aramis … a já jsem Sedláček! Jeho prezentaci pak dozírající vyučující ocenili třídní důtkou.
V kině Jalta, kde je dnes divadlo Palace na Václaváku, jsme již po začátku představení nechali vyvést diváky z lože, abychom v zápětí zjistili, že máme lístky na jiný termín.
V kině Ponrepo, která dřív bývalo kinem Belvedere v Letohradské ulici a kde jsou dnes asi garáže hotelu Belvedere, chyběly na pánských záchodcích dvě důležité trubky a kdo to nevěděl, tomu vedlestojící pánové velmi zmáčeli boty.
V kině Flora, což je v paláci Flora v Orlické ulici, je dnes klientské pracoviště zdravotní pojišťovny. Kino Arbes na Arbesově náměstí své prostory taky opustilo a je tam fitcentrum. Kina Ilusion, dříve Maceška a Květen, ketrá byla na Vinohradské těsně vedle sebe, už taky dopromítala, stejně jako Blaník, kde je divadlo Dva a spousta dalších.
Ani před kinem Klub v Klimentské už dávno fronty nestojí, dnes je tam alespoň studio Famu, čímž zřejmě promítání pokračuje, ale jen pro studenty.
Nu co, my byli tenkrát taky studenti, jen jsme si holt museli na Tarkovského tu frontu vystát.
Jen kino Pilotů pořád existuje. Po delší přestávce obnovilo provoz a už pár let ve Vršovicích v Donské promítá a žije. Tam bylo zvláštní to, že, pokud se to zrovna sešlo, stála jedna fronta za roh do Voroněžské, to byla fronta na lístky třeba na Šakala, a za druhý roh do Krymské stála fronta k Tuzexu, který byl na rohu naproti kinu. To byla známka toho, že zrovna přivezli Štrausky.
Inu, byla to doba front. A kdo neví, co to byly (a jsou) Štrausky, ať se zeptá rodičů.