2018

deset kilometrů ledu

Stihli jsme to. Na Sázavu jsme se sice nedostali, ale vzali jsme to rovnou na řeku větší a na její přehradní nádrž vůbec největší. Zajeli jsme si totiž na Lipno. Tam je díky zimním mrazům a místním nadšencům už mnoho let upravována a provozována Ledová magistrála. Ba dokonce před lety byla zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako dráha na světě nejdelší upravovaná, měřící přes deset kilometrů. Už jsme na ní bruslili, shodou okolností právě před šesti lety a líbilo se nám to natolik, že jsme se zas vrátili. Tentokrát jen na víkend, ale ono to stačilo.
Dráha je letos kratší neboť přerušená. V ledu je kdesi mezi Frymburkem a Lipnem neprůjezdná prasklina a tak byl letos upraven jen jeden ovál na Lipně, druhý ve Frymburku a cesta jen z Frymburka na Přední Výtoň. Ovšem běžkaři po jezeře jezdí vesele trasu celou. Zřejmě ta prasklina lyžím nevadí.
Nu a tak jsme si dali v sobotu odpoledne ovál lipenský a v neděli frymburský, i cestu do Přední Výtoně. Původně jsme se v neděli ráno krapet vofrňovali a loudali se na snídani, jelikož drobně sněžilo, ale kolem desáté se to vyčasilo a my vyrazili na dráhu. Cestou zpátky po ledu k Frymburku už se na nás zasmálo sluníčko a my si libovali, jak se to povedlo. A stihli jsme to úplně přesně, protože když jsme se po poledni přezouvali zpátky do civilních bot, už byl led hodně měkký a místy to na dráze tálo. Inu, sluníčko.
Ale ledu jsme si užili - dohromady za oba dny přes deset kilometrů. A - jak je vidět ze záznamu - občas jsme se cestou zastavovali, poněvadž nás bolely netrénované nohy. To jen Matěj pořád rejdil kolem, ten natrénováno má.

Lipno_180303

Frymburk_180304