WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

do Ďolíčku na knedlíčky

Ono to s tím pořekadlem "krmte tu bestii" není jen tak. Především je potřeba vědět, čím se bestie krmí. A to bývá kamenem úrazu. Já například jím všechno, tedy kromě té brokolicové polívky, kterou fakt nemusím. S doporučováním jídel je to stejné. Když se trefíte do chutě a nálady, je doporučení přijato. V opačném případě zbývá už jen jít příkladem.
Takže jsem v úterý šel příkladem.
Ve Vršovicích v Ďolíčku má hospodu naše mistryně, ale to už jsem psal, jak tam byli našinci cvičit na ulici před hospodou. Nu a ona Zhai Hua vaří skvěle, jenomže teď jsou hospody zavřené a proto nabízí jídla mražená. A ne ledajaká. Jsou to tradiční čínské knedlíčky či taštičky s rozličnými náplněmi. Kdykoliv jsme u ní byli, vždycky byly taštičky jedním z chodů a vždycky byly náramné. A tak jsem doporučoval Jurášovi, aby si je k ní zašli koupit, že jsou znamenité. Mají to padesát metrů za rohem. A nic. Nebyla nálada, nebyla chuť.
V úterý jsem vezl Bartoloměje s Allou na konrolu kyčlí a při té příležitosti jsem si všiml, že má sifu otevřeno. Hned jsme nakoupil taštičky pro sebe i pro Juráše s Allou.
Až teprve včera je ochutnali.
"Taštičky jsou dokonalý!", psala Alla. A že prý hned dneska musí jít nakoupit další.
No a má smůlu. Objednávkový systém už má Zhai Hua plný a včera psala, že nové objednávky už nemůže přijmout, ptotože prostě knedlíčky nestihne vyrobit. Další až za týden.
A je to tady: ono se rozkřiklo, jak jsou taštičky výtečné a je vyprodáno.
Inu do Ďolíčku na čínské knedlíčky musíte přijít včas. Jinak se na vás už nedostane.