2018

pod duchnou nespí

Zkouškový školní rok běží na plné obrátky. První zkoušky (jak psáno včera) mají děti za sebou a jízda pokračuje. Včera měl Matěj první odpolední přípravku na škole, kam se hlásí. Na všeobecnou přípravku ož oba chodí od září, ale tohle je přímo školní přípravka s profesory školy ve škole … Prostě už to není "někde", ale v místě činu. To je vážná věc.
Matěj se ještě před začátkem stavil u mě v kanceláři a potom utíkal do školy, aby to všechno stihnul.
MášikovnáHanička ho před šestou vyzvedávala před školou a když dorazili domů, byli takoví bujaře veselí:
"Chceš říct vtip?" povykovala už mezi dveřmi máveseláHanička.
"Ne, vtip řeknu já!" překřikoval maminku Matěj.
"Hlavně se v těch dveřích nepřerazte," nabádal jsem je.
A Matěj spustil:
"Já byl na tý přípravce …"
"Se ví," povídám já.
"No jo, ale voni tam byly ňáký menší děti …"
"Jak menší?"
"No vo štyry roky. Asi."
"Vo tolik? To se hlásej do prváku?"
"No to právě ne."
"Tak proč byly na přípravce?"
"Protože chtěj na vosmiletý studium."
"Ježkovy voči … jak to?"
"No von to ten učitel asi splet. Já tam mám bejt až zejtra …"
"Ha! … To to pěkně začíná!"
"No … taky mi to bylo divný."
Inu, přípravka sice začala, ale ani na škole přímo na matemetiku zaměřené nejsou bez chyby.
Tož dneska si dá Matěj ten začátek ještě jednou. Včera to bylo nanečisto.
Ovšem význam to mělo. Matěj se naučil nové slovo: sypek.
Představte si, že ho dodneška neslyšel. Zřejmě to bude tím, že nikdo z nás už pod duchnou nespí …