2018

Benátky, den druhý

Ve čtvrtek jsme si kápku přispali, poněvadž jsme byli po včerejším cestování maličko zmožení. Takže se vstávalo až někdy po osmé a na náměstí Svatého Marka jsme dorazili akorát před desátou, když otevírala muzea.
Všichni včetně Ljuby tvrdí, že tady jsou dycky fronty. A já tvrdím, že dycky ne, poněvadž dyž jsme přišli do Dóžecího paláce, nebyla tam skoro ani noha. Jistě, pár turistů tam volně vcházelo a stejně jako my se šli podívat do paláce. Ovšem nic jako frontu nebo dav jsme nepotkali. Tož jsme si užívali sály, obrazy, schodiště, most vzdechů i šatlavu. Stejně tak jsme zcela volně prošli bazilikou a hlavně: nahoře na ochoze baziliky Svatého Marka bylo taky jen pár lidí, takže jsme si užívali Svatého Marka shůry téměř v osamění. Pochopitelně přeháním, ale ne zas tak moc. Lidí bylo později na Marku přeci jen hodně, protože ještě než jsme vyrazili do baziliky, vyšel z brány pod Hodinovou věží masopustní průvod.
Masky v čele tančily na chůdách a za nimi celé procesí včetně jakýchsi potvor, ba dokonce i toreadoři a býk, ovšem býk nikoho na rohy nenabral byvše z papíru a nesen nad hlavami diváctva.
Ono se to takhle rychle píše, ale ty návštěvy a masopustní průvod nám zabraly skoro půlden, takže nezbylo, než jít něco nakoupit, aby bylo z čeho vařit. Zajímavé na tom nákupu bylo, že jsme vyfasovali jakési losy a Matěj vyhrál špagety (co taky jinýho v Itálii, že ano), které zrovna nebyly v regále, takže si svou výhru mohl vyzvednout až při příštím nákupu, což uvítal, neboť se mohl vrátit a spolu s Kačkou prolustrovat regály s bonbónama. To pochopitelně nevadilo a tak jsme se vydali uličkami domů, což opět vzbudilo v nás, rodičích, úžas, neboť nás Matěj vedl a nezabloudil. Prostě trefil zpátky na náměstí Svatého Marka, jelikož si pamatoval cestu, což jsme nechápali vzhledem k spletitosti uliček benátských.
Mládež vedena mouunavenouHaničkou se tedy vydala domů a já šel ještě fotit masky a vůbec. Vůbec vypadalo tak, že jsem se i projel vaporettem k Santa Maria della Salute a pěkně kolem Akademie procházkou alejí u kostela jsem se vydal kolem osamělého harmonikáře přes most a náměstí Svatého Štěpána zpátky do uliček směrem domů. Ale to už se setmělo a obrázky dostaly noční náladu s rozsvícenými pouličními lampami.
Nu, byl čas se vrátit a těšit se na zítřek.

Prázdné nádvoří Dóžecího paláce a kopule baziliky Svatého Marka:
(ten flek je tam proto, že okno, skrz které jsem to fotil, tam ten flek mělo)

benatky_2018_02

Jeden ze sálů paláce:

benatky_2018_03

Přes most vzdechů do šatlavy:

benatky_2018_04

Už jsme tam:

benatky_2018_05

Masky pod Hodinovou věží:

benatky_2018_06

U Santa Maria della Salute:

benatky_2018_07

Večer na nábřeží směrem na San Giorgio Maggiore:

benatky_2018_08