hovor s Kazachem
19.října 2022 06:25 / zařazeno v kategorii: o událostech
Počítám, že cvrnkat kuličky do důlku už dneska umí jen pár nadšenců či recesistů. I já už jsem to zapomněl a pytlík s hliněnými kuličkami zmizel kdesi v propadlišti dějin. Jenže včera jsem úplnou náhodou objevil kuličky v důlcích, ale úplně jinak.
Zaujal mě poutač nad vchodem do Tyršova domu. Láká kolemjdoucí na Deskohraní. Šel jsem se podívat, co to znamená.
Znamená to hraní deskových her. Kluby a nadšenci se tu jednou za rok scházejí a hrají a předvádějí hry.
Zaujala mě hra Metro, ale mládež, která ji hrála, o níc moc nevěděla a taky se to učila. Zkusil jsem tedy jednu paní, která seděla o samotě u stolku s divným kloboukem na hlavě. Klobouk byl kazašský a o Metru mi pověděla. Ale měla před sebou něco jiného. Takovou desku s důlky. Bylo jich devět a devět ve dvou řadách. V důlcích byly kuličky.
Na cvrnkání to asi nebude.
Zeptal jsem se, na co to je a paní mi vysvětlila, že to je kazašská hra a proto ten klobouk a vesta. Je to hra logická a pro začátečníky stačí důlků pět a pět. V každém důlku je pět kuliček, každý hráč má svých pět důlků v řadě. Vezme pět kuliček z důlku na své straně a rozdá je po jedné do důlku, počínaje tím, ze ktrého je vzal a do těch následujících v řadě proti směru chodu hodinových ručiček. Když je v důlku už jen jedna, může přemístit jen tu jednu do dalšího důlku. Tam kde skončí s rozdáváním, může vybrat všechny kuličky z důlku za podmínky, že: - skončil tam s rozdáváním kuliček, - je to na straně soupeře, - je v tom důlku sudý počet kuliček. Kuličky si hráč vezme všechny z důlku a dá si je do "pokladničky", což je největší důlek někde na hrací desce. A to je všechno. Vyhrál ten, kdo sebere víc kuliček.
Je to hra jednoduchá a logická. Musí se u toho přemýšlet a počítat. Dělají se turnaje, hraje se vážně a i možná proto k nám přišel pán, takový strejc s bříškem v tričku a kraťasech a začal s propagací. A jestli prý vím, kolik tahů mi zbývá a který tah je nejlepší a jak o tom přemýšlím … snažil jsem se mu vysvětlit, že nejsem hráč, vůbec nic o tom nevím, jen mě to zajímá, protože jsem náhodou šel kolem a zeptal jsem se, o co jde. A pán nedal a že prý klidně můžu mluvit česky, že to paní přeloží, načež jsem odvětil, že mi nevadí angličtina, ale že nevím, jak bych mu slušně řekl, že mě ty jeho řeči nezajímají a že jsem jenom zvědavý a nic víc.
Nu, nenechal se odbýt, tak jsem se odbyl sám. Potřetí jsem pánovi řekl, že děkuju a když do mě furt něco hustil, poděkoval jsem i paní a šel jsem si po svých.
Z deskohraní jsem si odnesl dvě poučení. Hra s kuličkami je zajímavá, něco jako třeba piškvorky nebo podobně jednoduché hry. Je i složitější varianta a určitě je to o přemýšlení. To druhé poučení je: nenechat se vtáhnout do hovoru s Kazachem. Alespoň ne s tím, co byl včera v Tyršově domě. Je nevodbytnej.
ps
Ta jednoduchá varianta hry se jmenuje Bestemše, ta složitější Toguz a povídání o hrách i jejich pravidlech jsou na serveru mankala.cz
pps
Tak ta ochotná paní, to byla Hana Kotinová a ten nevodbytnej strejc, o kterým jsem si myslel, že je Kazach, to byl velmistr v duševních sportech David Kotin - zakladatelé a řídící České federace mankalových her …. no pan velmistr by moh' kápku ubrat plyn
Zaujal mě poutač nad vchodem do Tyršova domu. Láká kolemjdoucí na Deskohraní. Šel jsem se podívat, co to znamená.
Znamená to hraní deskových her. Kluby a nadšenci se tu jednou za rok scházejí a hrají a předvádějí hry.
Zaujala mě hra Metro, ale mládež, která ji hrála, o níc moc nevěděla a taky se to učila. Zkusil jsem tedy jednu paní, která seděla o samotě u stolku s divným kloboukem na hlavě. Klobouk byl kazašský a o Metru mi pověděla. Ale měla před sebou něco jiného. Takovou desku s důlky. Bylo jich devět a devět ve dvou řadách. V důlcích byly kuličky.
Na cvrnkání to asi nebude.
Zeptal jsem se, na co to je a paní mi vysvětlila, že to je kazašská hra a proto ten klobouk a vesta. Je to hra logická a pro začátečníky stačí důlků pět a pět. V každém důlku je pět kuliček, každý hráč má svých pět důlků v řadě. Vezme pět kuliček z důlku na své straně a rozdá je po jedné do důlku, počínaje tím, ze ktrého je vzal a do těch následujících v řadě proti směru chodu hodinových ručiček. Když je v důlku už jen jedna, může přemístit jen tu jednu do dalšího důlku. Tam kde skončí s rozdáváním, může vybrat všechny kuličky z důlku za podmínky, že: - skončil tam s rozdáváním kuliček, - je to na straně soupeře, - je v tom důlku sudý počet kuliček. Kuličky si hráč vezme všechny z důlku a dá si je do "pokladničky", což je největší důlek někde na hrací desce. A to je všechno. Vyhrál ten, kdo sebere víc kuliček.
Je to hra jednoduchá a logická. Musí se u toho přemýšlet a počítat. Dělají se turnaje, hraje se vážně a i možná proto k nám přišel pán, takový strejc s bříškem v tričku a kraťasech a začal s propagací. A jestli prý vím, kolik tahů mi zbývá a který tah je nejlepší a jak o tom přemýšlím … snažil jsem se mu vysvětlit, že nejsem hráč, vůbec nic o tom nevím, jen mě to zajímá, protože jsem náhodou šel kolem a zeptal jsem se, o co jde. A pán nedal a že prý klidně můžu mluvit česky, že to paní přeloží, načež jsem odvětil, že mi nevadí angličtina, ale že nevím, jak bych mu slušně řekl, že mě ty jeho řeči nezajímají a že jsem jenom zvědavý a nic víc.
Nu, nenechal se odbýt, tak jsem se odbyl sám. Potřetí jsem pánovi řekl, že děkuju a když do mě furt něco hustil, poděkoval jsem i paní a šel jsem si po svých.
Z deskohraní jsem si odnesl dvě poučení. Hra s kuličkami je zajímavá, něco jako třeba piškvorky nebo podobně jednoduché hry. Je i složitější varianta a určitě je to o přemýšlení. To druhé poučení je: nenechat se vtáhnout do hovoru s Kazachem. Alespoň ne s tím, co byl včera v Tyršově domě. Je nevodbytnej.
ps
Ta jednoduchá varianta hry se jmenuje Bestemše, ta složitější Toguz a povídání o hrách i jejich pravidlech jsou na serveru mankala.cz
pps
Tak ta ochotná paní, to byla Hana Kotinová a ten nevodbytnej strejc, o kterým jsem si myslel, že je Kazach, to byl velmistr v duševních sportech David Kotin - zakladatelé a řídící České federace mankalových her …. no pan velmistr by moh' kápku ubrat plyn
2022
v ne(na)pravid(t)elném deníku
můžete číst: