2019

Albaldah

Jsou teď velice jasná a jenom mírně chladná rána, čímž je u nás na Olešku hezky vidět Jitřenku, čili Venuši. Zrovna dneska se to vydařilo a tuhlec jsem si udělal obrázek. A hned jsem musel zkoumat, co je to za další dvě tečky. Takže ten dnešní trojúhelník jasných objektů na jižním obzoru jsou (seřazeny podle jasnosti): Venuše, Jupiter a Albaldah , což je exotické jméno jasné hvězdy Pí v souhvězdí Střelce.

Venuse_190219

nádherná sněhová peřina

A když už je tak pěkně nasněženo, mírně odtáto a dneska ráno pěkně zmrzlo, můžu vzpomenout na to, jak to v neděli probíhalo.
Pochopitelně byla kalamita.
Všichni všude o tom psali a vysílali.
Všichni zapomněli, že v zimě je sníh normální.
A tak se zastavovala doprava, nad letištěm kroužila letadla, dálnice stály, tramvaje stály a člověku zůstává stát rozum.
Kalamita. Jakápak kalamita?
Báječná sněhová nadílka. U nás i v okolí se staví sněhuláci, sáňkuje se, běžkuje se, my máme prima iglů a po letech je zas zima, jak má být.
I s těmi autobusy v příkopě a zpožděnými spoji.
Pochopitelně, Matěje jsem zachraňoval, vždyť byla kalamita. Včera ráno přijel autobus pozdě a nestihl by vlak … a tak jsme jeli autem a po cestě jsme potkali tuhle ve Zvoli v esíčku u křížku ten autobus v tom příkopě a přijeli jsme do školy o chvilku po zvonění a …
… a je krásně! Celý den do toho sněhu svítilo slunčko a já jen litoval, že to není o den posunuté a já nemůžu běhat s aparátem po krajině a dělat si obrázky.
Když jsme jeli domů pro želvu a pak zpátky na veterinu, kolem cesty zářily na stromech ledové ozdoby. Sníh roztál, ale pořád bylo chladno a voda umrzala na větvičkách a břízy cestou do Černík úplně zářily … škoda, že jsem neměl ten foťák …
Nuže každý to vidí jinak.
U nás máme krásnou zasněženou zimu a nádhernou sněhovou peřinu.