WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

až pochytají kanárky

Tam, kde se nacházejí osoby školou povinné se dá poznat celkem snadno, že se blíží prázdniny. Patříme do té skupiny. Matěj má prázdniny už dávno, jelikož i bez virové situace měla škola naplánovanou rekonstrukci na celý červen. Kačka měla až do minulého týdne školu "po drátě" a i jí už skončila a včera byl i závěrečný koncert v lidušce, poněvadž i tam mají pochopitelně prázdniny.
Nu a včera jsem měl tedy příležitost slyšet poprvé Kačku zpívat jinak než ve sboru.
Bylo to veliké překvapení. Já to měl pořád tak, že Kačka chodí prostě k paní učitelce jenom jaksi "do zpěvu". Občas vystoupí se sborem, občas si zahrajou muzikál, Kačku to baví, hraje pořád i na flétničku, takže je to taková pěkná zájmová umělecká činnost.
Houby!
Žádná zájmová činnost.
Netuším, jak se to dělá, ale naše paní učitelka a zřejmě i ostatní paní učitelky nějak umějí z nezpěváků udělat zpěváky. Kačce se změnil hlas, takže jsem ho vůbec nepoznal. A zpívá krásně. Nevěřil jsem vlastním uším.
Moc krásný to bylo.
Ptal jsem se paní učitelky: "Prosímtě, jak jsi to udělala, že Kačka tak krásně zpívá?"
Paní učitelka se jen usmála, Kačku pochválila a pravila, že se holt v tomhle věku mění hlas, že to je normální mutace a že Kačka zpívá pěkně, a teď je potřeba cvičit. A že to teprv přijde, až pochytají všechny ty kanárky.
To jsem zvědav, co má ještě přijít. Mně to už takhle přijde náramný.