WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

za sklem v roušce

Máme chytré telefony, chytrou domácnoct, chytrá auta, chytrou karanténu a … a takhle by se dalo pokračovat hodně dlouho. Skoro by se mohlo zdát, že už i mikrovlnka je tak chytrá, že obsluhovat jí může kdejakej hlupák. Jo, používám jí docela často a celkem se shodneme.
Ovšem i tyhlety chytrý vymoženosti mají své limity. Například když potřebujete fotku na občanku, vyfotí vás chytrej foťák přímo na úřadě a dokonce si můžete vybrat, jaká fotka se vám líbí. Jo, jenomže když pak s tou chytrou vobčankou přijdete na jinej ouřad, může nastat potíž.
Na úřadě totiž sedí mazaná úřednice. V roušce, pochopitelně. I vy máte roušku, jak se sluší a v této zavirované době patří. A tak jsme za sklem, ona v roušce, já v roušce. Potřebuji ověřit podpis a předkládám tu občanku, podepisuji dokument, pokládám na pult peníze. A tu na mě chytrá úřednice vybafne jako Sarka Farka:
"Ani hnout, chlape! A roušku dolů!"
No, nebylo to úplně takhle, ale vybafla. A měla pravdu. Jak by jinak mohla poznat, že na tý vobčance jsem to já, že ano.
A tak jsem roušku sundal, identifikoval se a vše bylo zalito jasem slunečným.
Inu, někdy to holt nejde jinak a rouška musí dolů, to se nedá nic dělat.