WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

opravář hraček

To takhle přišla Kačenka s tím, že ta lítací koule nelítá. Tož tedy já na to, že až se uvidíme, tak se to pokusím opravit. To nastalo v úterý a já se začal šťourat v možnostech, co s tím. Nejdřív ovšem otevřít.
Přišel Matěj a hned povídá, že tu svoji kouli už rozdělal, použil součástky na vrtulník a tedy že ví, jak na to. A navíc, že tu základní desku může Kačce vyměnit, protože on ji nepotřebuje.
No zíral jsem, pochopitelně.
Podal jsem mu předmět doličný. Obratem ho otevřel, což mně nešlo, jelikož jsem neviděl ty štyry šroubky, co to drží pohromadě. Pak odletoval baterku z nefunkční hračky, připájel k funkční desce, celé to vrátil zpět a zašrouboval.
"Tady, Kačko, máš."
Hned to lítalo!
Úžasný!
Dokonalý!
Mám skvělého synka, který je už lepší opravář hraček, než já. Byl jsem tak vyveden z míry, že jsem ho zapomněl pochválit, což mi připomněl.
Inu, radost mám velikou.
Svět je rázem báječnější, když učedník předčí mistra.