2018

Ferat

Včera jsem si definitivně potvrdil, že to nejde. Ovšem co je dneska definitivní, že.
Tedy mojepečliváHanička zorganizovala dětem návštěvu ve Škodovce, aby viděly, jak se vyrábí auta. Nadšení bylo, řekněme, přiměřené. Mě nejvíc zaujaly tobotické vozíky pojíždějící po hale bez řidiče a hrající muziku. Mají vpředu jedno velké modré oko, kterým si svítí na cestu a vozí nějaké součástky tam, kam je třeba. To za mejch mladejch let bejvalo jenom ve filmu. To ostatní znám, ale Kačka s Matějem to viděli prvně. Nu
a když už jsme byli přímo v tom hnízdě autoprůmyslu, zeptal jsem se, jestli by bylo možné si jako před dávnými časy dědeček vybrat auto a být přítomen alespoň z části jeho výrobě. No nejde to, pochopitelně. Už jsem se na to jednou ptal a záporná odpověď se nezměnila.
Nu a tak jsme šli alespoň do muzea a pak i do depozitáře. A tam mi konečně ta návštěva udělala radost. Mají tam hned na kraji starou filmovou Škodovku přestavěnou podle návrhu pana Pištěka na upíří auto firmy Ferat. Slečna, co to tam hlídá, mi dovolila na chvíli odepnout hraniční lanko a já si moh' Ferata vyfotografovat.
Náramný autíčko je to pořád.

Ferat_02

Ferat_01