ledna 2023
škraloup
31.ledna 2023 06:05 / zařazeno v kategorii: o událostech
Letos byl strašně brzy. Ptal jsem se tedy Jardy, kamaráda a principála, proč je tak brzy. Masopust bývá přeci daleko později. Dobře o měsíc.
"Jo, to bejvá, ale letos jsou v únoru dvoje prázdniny a žádnej víkend nevychází rozumně volnej."
A bylo jasno.
Pročež se masopustní veselí rozeběhlo už v sobotu, tedy poslední lednovou. Není to úplně proti pravidlům, ale přeci jen …
Nu, bylo veselo, bylo divadlo, tancovalo se, hrálo se, byly koláčky, koblížky, vdolečky, bramboráčky, medvěda pan Krupička střelil a čistá panna ho polibkem probudila, takže všechno dobře dopadlo. Jako dycky.
Jenomže fotky nebudou, protože počítač mám pořád v opravě a není kde "udělat" fotky, což je největší prohřešek, jelikož mi Lucka pěkně vycinkala, že loňský fotky jsem neposlal a letošní budou taky pozdě … mám teda letos pěknej škraloup a bude co napravovat.
Jo, holt nejni každej den posvícení. Tedy vlastně Masopust.
"Jo, to bejvá, ale letos jsou v únoru dvoje prázdniny a žádnej víkend nevychází rozumně volnej."
A bylo jasno.
Pročež se masopustní veselí rozeběhlo už v sobotu, tedy poslední lednovou. Není to úplně proti pravidlům, ale přeci jen …
Nu, bylo veselo, bylo divadlo, tancovalo se, hrálo se, byly koláčky, koblížky, vdolečky, bramboráčky, medvěda pan Krupička střelil a čistá panna ho polibkem probudila, takže všechno dobře dopadlo. Jako dycky.
Jenomže fotky nebudou, protože počítač mám pořád v opravě a není kde "udělat" fotky, což je největší prohřešek, jelikož mi Lucka pěkně vycinkala, že loňský fotky jsem neposlal a letošní budou taky pozdě … mám teda letos pěknej škraloup a bude co napravovat.
Jo, holt nejni každej den posvícení. Tedy vlastně Masopust.
špunt máme schovanej
30.ledna 2023 06:50 / zařazeno v kategorii: o událostech
Dobře to dopadlo!
Pochopitelně mluvím o prezidentských volbách. Ono to podle průzkumů vypadalo dobře celé dvoutýdenní období, ale znáte to: člověk sleduje debaty, konference, vystoupení, sítě všude možně a napětí stoupá. Pan Pavel byl pořád klidnej, rozvážnej, nenechal se vytočit, ale to "urputný hovado", jak se samo nazvalo, to proti němu vytahovalo snad největší balík nechutností a lží, co jsme dosud zažili.
Člověk pak má obavy, aby to nepřilákalo příliš těch, kteří nepřemýšlejí, ať už nechtějí přemýšlet nebo jim není dáno.
I nešť, v sobotu jsme po druhé hodině hned po příchodu z masopustu (o tom bude řeč zítra) zapnuli volební studio v televizi a po prvním sečteném výsledku jsem dal do mrazu za okno chladit bublinky.
Nu a někdy mezi čtvrtou a pátou jsem je vypustil z lahve.
Ťukli jsme si, dostala i Kačka a byli jsme šťastný, že to dopadlo.
Tož tak: slušný člověk bude teď nejmíň pět let na hradě a ten slavnostní špunt máme schovanej.
Pochopitelně mluvím o prezidentských volbách. Ono to podle průzkumů vypadalo dobře celé dvoutýdenní období, ale znáte to: člověk sleduje debaty, konference, vystoupení, sítě všude možně a napětí stoupá. Pan Pavel byl pořád klidnej, rozvážnej, nenechal se vytočit, ale to "urputný hovado", jak se samo nazvalo, to proti němu vytahovalo snad největší balík nechutností a lží, co jsme dosud zažili.
Člověk pak má obavy, aby to nepřilákalo příliš těch, kteří nepřemýšlejí, ať už nechtějí přemýšlet nebo jim není dáno.
I nešť, v sobotu jsme po druhé hodině hned po příchodu z masopustu (o tom bude řeč zítra) zapnuli volební studio v televizi a po prvním sečteném výsledku jsem dal do mrazu za okno chladit bublinky.
Nu a někdy mezi čtvrtou a pátou jsem je vypustil z lahve.
Ťukli jsme si, dostala i Kačka a byli jsme šťastný, že to dopadlo.
Tož tak: slušný člověk bude teď nejmíň pět let na hradě a ten slavnostní špunt máme schovanej.
to není moje
27.ledna 2023 07:37 / zařazeno v kategorii: o událostech
Odcházeli jsme s přáteli ze Staroměstského náměstí, kde jsme si užili setkání s Petrem Pavlem. My měli auto až u Anděla. Ne tak kamarádi.
"My asi půjdeme pěšky, kde máte auto vy?"
"Támhle u Národního divadla."
"Tak to je po cestě."
A šli jsme Melantriškou, Havelskou, přes Uhelný Trh, Skořepkou, přes Betlémské náměstí, Betlémskou, Karolíny Světlé … a už jsme tam byli.
"A který je to autíčko?", ptám se, "Támhleto bílý?"
"Jo, to je vono … Vlastně není. Kde mám auto? Tady to není moje auto!"
Nastala chvíle pomalu vzrůstajícího zděšení.
"A kde to vlastně jsme?"
"Na tady u rotundy, v Karolíny Světlé …"
"… a … aha … tak to asi parkuju vedle v ulici."
Přešli jsme do Divadelní a tam jsme se rozloučili:
"Máte ho tu?"
"No … asi … jo … asi … támhle …"
"Tak jo, my jdeme tuhle na nábřeží. Ale kdybyste ho nenašli, volejte o pomoc."
Nikdo o pomoc nevolal, takže to dobře dopadlo. A já se cestou stihl nechat ostříhat, neboť paní kadeřnice byla ještě v oficíně, když jsme šli kolem.
Úspěšný odpoledne to bylo: byl Staromák, auto se našlo a já mám čerstvej sestřih.
Teď už jen ty volby aby dopadly.
"My asi půjdeme pěšky, kde máte auto vy?"
"Támhle u Národního divadla."
"Tak to je po cestě."
A šli jsme Melantriškou, Havelskou, přes Uhelný Trh, Skořepkou, přes Betlémské náměstí, Betlémskou, Karolíny Světlé … a už jsme tam byli.
"A který je to autíčko?", ptám se, "Támhleto bílý?"
"Jo, to je vono … Vlastně není. Kde mám auto? Tady to není moje auto!"
Nastala chvíle pomalu vzrůstajícího zděšení.
"A kde to vlastně jsme?"
"Na tady u rotundy, v Karolíny Světlé …"
"… a … aha … tak to asi parkuju vedle v ulici."
Přešli jsme do Divadelní a tam jsme se rozloučili:
"Máte ho tu?"
"No … asi … jo … asi … támhle …"
"Tak jo, my jdeme tuhle na nábřeží. Ale kdybyste ho nenašli, volejte o pomoc."
Nikdo o pomoc nevolal, takže to dobře dopadlo. A já se cestou stihl nechat ostříhat, neboť paní kadeřnice byla ještě v oficíně, když jsme šli kolem.
Úspěšný odpoledne to bylo: byl Staromák, auto se našlo a já mám čerstvej sestřih.
Teď už jen ty volby aby dopadly.
deset tisíc na Staromáku
26.ledna 2023 06:42 / zařazeno v kategorii: o událostech
Kdy já byl na nějaké velké demonstraci? No vážně už si nevzpomínám. Řekl bych, že naposledy na Strahově pře třiatřiceti lety. Pamatuju si tu náladu, byla povznášející a radostná.
Nu a včera v pět odpoledne na Staromáku to bylo hodně podobný. Nebylo to jen předvolební shromáždění na podporu Petra Pavla. Bylo to hodně podobné tomu Strahovu: neděje a očekávání změny k lepšímu. Nikdo neřval, nikdo neprotestoval, všichni jsme si přáli, aby příštím prezidentem byl zvolen slušný člověk. Tak je to prosté.
Bylo nás tam na Staromáku možná na deset tisíc. Snad to dobře dopadne.
Nu a včera v pět odpoledne na Staromáku to bylo hodně podobný. Nebylo to jen předvolební shromáždění na podporu Petra Pavla. Bylo to hodně podobné tomu Strahovu: neděje a očekávání změny k lepšímu. Nikdo neřval, nikdo neprotestoval, všichni jsme si přáli, aby příštím prezidentem byl zvolen slušný člověk. Tak je to prosté.
Bylo nás tam na Staromáku možná na deset tisíc. Snad to dobře dopadne.
už jsem dlouho nebyl ...
25.ledna 2023 07:50 / zařazeno v kategorii: o lidech
Se říká, že v hospodě se člověk dozví všecko. No jo, jenže já do hospody nechodím. A to je určitě chyba a proto jsem se ji snažil v nedávné minulosti napravit a do hospody chodit začal. A možná jsem si tu o tom už i něco zapsal. Je to totiž hospoda virtuální, pěkně doma v teple připojíte počítač na síť … a dál už to každý zná.
Jenomže mě už i to nějak přestalo bavit.
Já vám nějak nevím, ale prostě jsem letos v hospodě ještě nebyl a vloni jsem taky děsně pauzíroval. Žádnej štamgast nejsem.
A dneska už mě i kamarád Richard mírně postrčil … že bychom to jako mohli dneska v tej hospodě probrat.
No, to zní skoro jako kdyby mi maminka vycinkala, že už jsem nebyl dlouho v nedělní škole. Měl bych s tím asi něco dělat.
Tož uvidíme, zítra dám vědět.
ps … všechno je jinak: za příčinou shromáždění na Staromáku a předvolebních debat v televizi se jde do hospody až příští týden.
Jenomže mě už i to nějak přestalo bavit.
Já vám nějak nevím, ale prostě jsem letos v hospodě ještě nebyl a vloni jsem taky děsně pauzíroval. Žádnej štamgast nejsem.
A dneska už mě i kamarád Richard mírně postrčil … že bychom to jako mohli dneska v tej hospodě probrat.
No, to zní skoro jako kdyby mi maminka vycinkala, že už jsem nebyl dlouho v nedělní škole. Měl bych s tím asi něco dělat.
Tož uvidíme, zítra dám vědět.
ps … všechno je jinak: za příčinou shromáždění na Staromáku a předvolebních debat v televizi se jde do hospody až příští týden.
jen pár peříček
24.ledna 2023 07:09 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
Není to tak dlouho, co jsem venku pod oknem sbíral a zachraňoval strakapouda. To jsem si říkal, že musí bejt úplně slepej, když to napálí hlavou přímo do okna opatřeného příčkami, čili okna i pro ptáky viditelně neprůchodného.
Nu a minulý týden jsem tu ránu slyšel zas.
Tentokrát do balkónových dveří, které mají úplně stejné tabulky jako okno v obýváku. Jenomže tohle bylo něco jiného. Rána velká, stín za oknem mohutný.
Hned se jdu podívat, co to je tentokrát. A: kdepak, tohle na záchranu omráčeného strakapouda už nebude.
Na balkóně totiž byli ptáci dva. Strakapoud a poštolka. Ta držela strakapouda v drápech a hned se s ním vznesla, slétla dolů na zahradu a tam to skončilo.
Strakapoud se nechal ulovit a poštolka nezaváhala ani na chvilku.
Nebylo koho zachraňovat.
Dole na zahradě zbylo jen pár peříček.
Nu a minulý týden jsem tu ránu slyšel zas.
Tentokrát do balkónových dveří, které mají úplně stejné tabulky jako okno v obýváku. Jenomže tohle bylo něco jiného. Rána velká, stín za oknem mohutný.
Hned se jdu podívat, co to je tentokrát. A: kdepak, tohle na záchranu omráčeného strakapouda už nebude.
Na balkóně totiž byli ptáci dva. Strakapoud a poštolka. Ta držela strakapouda v drápech a hned se s ním vznesla, slétla dolů na zahradu a tam to skončilo.
Strakapoud se nechal ulovit a poštolka nezaváhala ani na chvilku.
Nebylo koho zachraňovat.
Dole na zahradě zbylo jen pár peříček.
Bartoloměj na hromádce
23.ledna 2023 07:12 / zařazeno v kategorii: o rodině
Minulý týden přišlo varování, že bude sněhová kalamita. A nebyla. V pátek nepřišlo žádné varování a dneska ráno je tu nějakých deset-patnáct centimetrů sněhu.
No to vám bylo v sobotu radosti!
Pochopitelně já nijak velkou radost nemám, jen se těším té bílé nadílce a zasněženým stromům. Tu radost měl Bartoloměj.
Přijeli v sobotu autem a jezdili na zahradě na lopatě.
Tedy původně jsme chtěli stavět sněhuláka, ale sníh na to nebyl nijak vhodný, nelepil se. A tak vznikl jen takový kopeček, malá hromádka a Bartoloměj ji sjížděl na placce a po břiše a koulovali jsme se a pak jsem Jurášovi poradil, ať ho na tu lopatu, tedy vlastně hrablo, posadí nohama nepřed a stalo se. Bartoloměj se chytil násady a už drandili po zahradě.
Zkusili jsme i takovej ten malinkatej snowboard na provázku a taky dobrý. Juráš Bartoloměje maličko přidržoval, já táhnul a jelo se.
Nu, zima pokračuje a sněhu je najednou dost. Rázem je zapomenuto jarní počasí, které tu panovalo ještě před týdnem.
No to vám bylo v sobotu radosti!
Pochopitelně já nijak velkou radost nemám, jen se těším té bílé nadílce a zasněženým stromům. Tu radost měl Bartoloměj.
Přijeli v sobotu autem a jezdili na zahradě na lopatě.
Tedy původně jsme chtěli stavět sněhuláka, ale sníh na to nebyl nijak vhodný, nelepil se. A tak vznikl jen takový kopeček, malá hromádka a Bartoloměj ji sjížděl na placce a po břiše a koulovali jsme se a pak jsem Jurášovi poradil, ať ho na tu lopatu, tedy vlastně hrablo, posadí nohama nepřed a stalo se. Bartoloměj se chytil násady a už drandili po zahradě.
Zkusili jsme i takovej ten malinkatej snowboard na provázku a taky dobrý. Juráš Bartoloměje maličko přidržoval, já táhnul a jelo se.
Nu, zima pokračuje a sněhu je najednou dost. Rázem je zapomenuto jarní počasí, které tu panovalo ještě před týdnem.
zmizely mi fousy
20.ledna 2023 07:14 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
Kdybych měl psa a ztratil by se mi ze špajzu šrůček špeku, vůbec bych neváhal. Určitě by se ta potvora mlsná voblizovala až za ušima. Ale psa nemám, i když mám psiska rád.
Mám kočkeny.
Kočkeni tedy nesežerou úplně všechno, ale do špajzu se taky občas vetřou. A tu a tam zmizí někde nějaký kapesníček, odložené pozlátko nebo šustivej papírek. Kupodivu jdou po těchhle předmětech.
A včera mi zmizely fousy.
Já si totiž schovávám do krabičky kočkení fousky. Kdo to zná, ví, že fousky občas vypadnou, aby narostly nové. A občas je najdu a uložím do krabičky. Za pár let pak vznikne štěteček z končeních fousů. Nač? Inu pro radost.
Pár fousků leželo na komodě v pracovně. Zapomněl jsem je dát do krabičky. A včera byly fuč. Pátrám a co nevidím: zbytek je dole na podlaze. A na komodě jsou stopy. Hádat nemusíte.
Zbytek fousků jsem uložil řádně do krabičky. Kočkeni chodili kolem, jako by se nechumelilo. A já jsem přemejšlel, k čemu jim ty vypadlý fousky byly.
Mám kočkeny.
Kočkeni tedy nesežerou úplně všechno, ale do špajzu se taky občas vetřou. A tu a tam zmizí někde nějaký kapesníček, odložené pozlátko nebo šustivej papírek. Kupodivu jdou po těchhle předmětech.
A včera mi zmizely fousy.
Já si totiž schovávám do krabičky kočkení fousky. Kdo to zná, ví, že fousky občas vypadnou, aby narostly nové. A občas je najdu a uložím do krabičky. Za pár let pak vznikne štěteček z končeních fousů. Nač? Inu pro radost.
Pár fousků leželo na komodě v pracovně. Zapomněl jsem je dát do krabičky. A včera byly fuč. Pátrám a co nevidím: zbytek je dole na podlaze. A na komodě jsou stopy. Hádat nemusíte.
Zbytek fousků jsem uložil řádně do krabičky. Kočkeni chodili kolem, jako by se nechumelilo. A já jsem přemejšlel, k čemu jim ty vypadlý fousky byly.
není jiná možnost
19.ledna 2023 06:54 / zařazeno v kategorii: o událostech
Když se podívám na tu počítačovou havárii pozitivně, což je hodně těžké, zjistím, že jednu dobrou věc to přineslo. A totiž přesun.
Není to tedy ten dobře známý a dvacet let očekávaný přesun střední skupiny vojsk, nýbrž přesun dat.
Jednak jsem provedl důkladnou zálohu všeho, co na počítači bylo, a potom a to je právě to důležité, jsem přesunul kompletní data mého deníku na vzdálené diskové pole, odkud ho už od včerejška spouštím. Do té doby jsem se nemohl k tomu kroku odhodlat, protože: co kdyby se s tím něco stalo. V minulosti jsem si už zažil problémů s tímhle softwarem dost. Jenomže teď se "něco" stalo s počítačem a víc už se toho stát nemohlo. Čili: není jiná možnost.
A ono to funguje. A možná líp. A ještě s automatickým zrcadlením, protože to je uloženo právě na diskovém poli s touto vlastností.
Nuže po letech tedy zase: Woleschko stále funguje a od včera už líp v tom smyslu, že nezáleží, odkud si ta data otevřu.
Tož tak.
Ale ten humřílej iMac, ten mě teda žere.
Není to tedy ten dobře známý a dvacet let očekávaný přesun střední skupiny vojsk, nýbrž přesun dat.
Jednak jsem provedl důkladnou zálohu všeho, co na počítači bylo, a potom a to je právě to důležité, jsem přesunul kompletní data mého deníku na vzdálené diskové pole, odkud ho už od včerejška spouštím. Do té doby jsem se nemohl k tomu kroku odhodlat, protože: co kdyby se s tím něco stalo. V minulosti jsem si už zažil problémů s tímhle softwarem dost. Jenomže teď se "něco" stalo s počítačem a víc už se toho stát nemohlo. Čili: není jiná možnost.
A ono to funguje. A možná líp. A ještě s automatickým zrcadlením, protože to je uloženo právě na diskovém poli s touto vlastností.
Nuže po letech tedy zase: Woleschko stále funguje a od včera už líp v tom smyslu, že nezáleží, odkud si ta data otevřu.
Tož tak.
Ale ten humřílej iMac, ten mě teda žere.
po žabe
18.ledna 2023 07:03 / zařazeno v kategorii: o událostech
Tak. A je po něm jak po žabe … jak by řekl jeden kolega.
Včera počítač počítal, ale nějak to nebylo ono. Tož jsem to celé zazálohoval a chystal jsem se udělat novou, čistou instalaci na další disk.
A pak to spadlo a už to nevstalo …
Tož píšu z jiného počítače a vážně nevím, jak to s tím iMacem dopadne.
Ach jo.
Včera počítač počítal, ale nějak to nebylo ono. Tož jsem to celé zazálohoval a chystal jsem se udělat novou, čistou instalaci na další disk.
A pak to spadlo a už to nevstalo …
Tož píšu z jiného počítače a vážně nevím, jak to s tím iMacem dopadne.
Ach jo.
sedm dní
17.ledna 2023 06:53 / zařazeno v kategorii: o událostech
Hurá!
Byla to opravdu "jen" grafická karta. A zrovna ji měli v servisu a do servisu jsem počítač odvezl minulý týden a včera pozdě odpoledne jsem si ho přivezl zpět. Jako novej!
Běží pěkně potichu, což znamená, že v posledním období musel být nějak v nepořádku, protože pořád běžel větráček a chladil to, co se uvnitř zahřívalo. Buď to bylo za ty roky zaprášený anebo tam byl jinej problém, kterej vyvrcholil odchodem grafiky na věčnost.
A když už to bylo v servisu, dostal počítač i nový tedy další pevný disk místo dvd mechaniky, kterou už jsem asi tak dvakrát měnil a stejně vždycky odešla do věčných lovišť. Možná i v tom byl problém.
Čili: jede to jako novej počítač a až všechno přeinstaluju na novej ssd disk, bude to ještě lepší. Nu a protože se 27" iMacy momentálně vůbec neprodávají, mám na stole zase zpátky to nejlepší a největší, co jsem si mohl přát a co kdy bylo ke koupení od té ovocnářské společnosti. A trvalo to jenom sedm dní.
No nejni ten svět krásnej?
Byla to opravdu "jen" grafická karta. A zrovna ji měli v servisu a do servisu jsem počítač odvezl minulý týden a včera pozdě odpoledne jsem si ho přivezl zpět. Jako novej!
Běží pěkně potichu, což znamená, že v posledním období musel být nějak v nepořádku, protože pořád běžel větráček a chladil to, co se uvnitř zahřívalo. Buď to bylo za ty roky zaprášený anebo tam byl jinej problém, kterej vyvrcholil odchodem grafiky na věčnost.
A když už to bylo v servisu, dostal počítač i nový tedy další pevný disk místo dvd mechaniky, kterou už jsem asi tak dvakrát měnil a stejně vždycky odešla do věčných lovišť. Možná i v tom byl problém.
Čili: jede to jako novej počítač a až všechno přeinstaluju na novej ssd disk, bude to ještě lepší. Nu a protože se 27" iMacy momentálně vůbec neprodávají, mám na stole zase zpátky to nejlepší a největší, co jsem si mohl přát a co kdy bylo ke koupení od té ovocnářské společnosti. A trvalo to jenom sedm dní.
No nejni ten svět krásnej?
havárie grafiky
10.ledna 2023 06:22 / zařazeno v kategorii: o událostech
Třináct, vlastně skoro čtrnáct let mu je. A včera se mu kousla grafická karta. Mému iMacu. Pořád to ještě nějak jede, tak napůl, bez doplňků. Ale dobrý to není.
Tož tedy vezu dneska svůj počítač k panu doktorovi počítačovýmu, aby se na něj mrknul a případně ho vyléčil, jestli to půjde.
Než ho přivezu z opravy, není na čem psát.
Takže woleschko bude mít pauzu. Zatím blíže neurčenou.
Ale historky si budu zapisovat vedle do sešitku, abych na nic nezapomněl, až to zase pojede.
Tož tedy vezu dneska svůj počítač k panu doktorovi počítačovýmu, aby se na něj mrknul a případně ho vyléčil, jestli to půjde.
Než ho přivezu z opravy, není na čem psát.
Takže woleschko bude mít pauzu. Zatím blíže neurčenou.
Ale historky si budu zapisovat vedle do sešitku, abych na nic nezapomněl, až to zase pojede.
les a ozdoby
09.ledna 2023 06:03 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
Myslím, že o vině a trestu jsem si tady už psal. Tedy pokud ano, je k tomu opět příležitost.
Kočkeni na přelomu roku chodí přes den pospávat do lesa. Není to nic divného, oni to tak určitě vnímají, jelikož první, co je zajímá, když ustrojím stromeček, je zalézt někam do pichlavé houštiny dozadu za stromek a tam dělat, že nejsou.
A to se jim daří.
Pochopitelně nemůžou zůstat bez dozoru, poněvadž by po stromečku za chvilku lozili jak po prolejzačce. Ale i ten dozor má své limity a když jsem minulý týden na chvilku odešel z lesa, tedy z obýváku, a nechal tam nehlídané chlupatce, hnedle nastal průšvih. Už při návratu do pokoje bylo jasné, že se oba nekrčí u dveří jen tak. Dobře věděli, že rozbíjet ozdoby se nesluší. A tak dostali za uši. Oba. Nezkoumal jsem vinu. Kožich jsem vyprášil jednomu i druhýmu.
Jenže pak mě to trošku mrzelo, vždyť se vlastně tolik nestalo.
Nu a trest přišel vzápětí.
V sobotu jsem stromeček odklízel a nešikovnou manipulací s lískou s ozdobami jsem dvě v ní umístěné rozbil. Za uši jsem sice nedostal, ale bylo mi jasné, že je to vyšší spravedlnost, která mě dostihla proto, abych věděl, že mám kočkeny téměř vzorný a ta jedna ozdoba za ten výprask nestála.
Nu, uvidím, jak to bude za rok. Pro letošek už les i ozdoby z obýváku zmizely.
Kočkeni na přelomu roku chodí přes den pospávat do lesa. Není to nic divného, oni to tak určitě vnímají, jelikož první, co je zajímá, když ustrojím stromeček, je zalézt někam do pichlavé houštiny dozadu za stromek a tam dělat, že nejsou.
A to se jim daří.
Pochopitelně nemůžou zůstat bez dozoru, poněvadž by po stromečku za chvilku lozili jak po prolejzačce. Ale i ten dozor má své limity a když jsem minulý týden na chvilku odešel z lesa, tedy z obýváku, a nechal tam nehlídané chlupatce, hnedle nastal průšvih. Už při návratu do pokoje bylo jasné, že se oba nekrčí u dveří jen tak. Dobře věděli, že rozbíjet ozdoby se nesluší. A tak dostali za uši. Oba. Nezkoumal jsem vinu. Kožich jsem vyprášil jednomu i druhýmu.
Jenže pak mě to trošku mrzelo, vždyť se vlastně tolik nestalo.
Nu a trest přišel vzápětí.
V sobotu jsem stromeček odklízel a nešikovnou manipulací s lískou s ozdobami jsem dvě v ní umístěné rozbil. Za uši jsem sice nedostal, ale bylo mi jasné, že je to vyšší spravedlnost, která mě dostihla proto, abych věděl, že mám kočkeny téměř vzorný a ta jedna ozdoba za ten výprask nestála.
Nu, uvidím, jak to bude za rok. Pro letošek už les i ozdoby z obýváku zmizely.
duha za odměnu
06.ledna 2023 07:01 / zařazeno v kategorii: o událostech
Počasí, o němž už tu byla řeč, láká na procházky. Tedy se procházíme a daří se nám chodit po cestách bez bláta. Kdybychom se vydali terénem blátivým, buď bychom zapadli nebo domů přinesli valník bláta na botech. Tož tedy raději bez bláta.
Nu a jak si tak libujeme, že je tu u nás na Olešku hezky a že se počasí vydařilo a že je ta procházka moc pěkná, tak najednou to vypadá, že až tak pěkná nebude.
"Heleď, do Zvole už dneska nepůjdem, támhle to vypadá, že už prší. Raději to otočíme domů"
"Tak jo."
"A je to tady! Buď mi támhleten vorel pliv do voka nebo vážně záčíná pršet."
"Ještě, že už jsme doma."
"Jééééé! Podívej, ta je nádherná!"
Nu a to byla odměna za tu procházku. Nádherná duha.
"Moc pěkně jsi to zařídil."
"No to víš, co bych pro tebe neudělal."
"Ale už je duha pryč. Jak to?"
"Jakýpak: jak to? Už jsme doma, tak jsem ji zhasnul …."
Nu a jak si tak libujeme, že je tu u nás na Olešku hezky a že se počasí vydařilo a že je ta procházka moc pěkná, tak najednou to vypadá, že až tak pěkná nebude.
"Heleď, do Zvole už dneska nepůjdem, támhle to vypadá, že už prší. Raději to otočíme domů"
"Tak jo."
"A je to tady! Buď mi támhleten vorel pliv do voka nebo vážně záčíná pršet."
"Ještě, že už jsme doma."
"Jééééé! Podívej, ta je nádherná!"
Nu a to byla odměna za tu procházku. Nádherná duha.
"Moc pěkně jsi to zařídil."
"No to víš, co bych pro tebe neudělal."
"Ale už je duha pryč. Jak to?"
"Jakýpak: jak to? Už jsme doma, tak jsem ji zhasnul …."
vocas vevnitř
05.ledna 2023 08:18 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
Pochopitelně, že vím, že ocas je náramně citlivej oud. Zvlášť, když je tak douhej a citlivej, jako ho mají Indy a Nemo.
Je to ovšem taky z hlediska kočkenů velmi nešikovně umístěnej oud, jelikož imrvére někde trčí, vznáší se, něco vymetá a především: člověk za něj může kočkeny chytit.
Jenomže nejen člověk!
Protože jsou to chlupatci chlupatý, pořád se u nás luxuje, to dá rozum. Jinak bychom byli za chvíli chlupatý všichni. Hubici luxu s rotujícím kartáčem sledují kočkeni s respektem a drží se dál. Většinou.
Včera se však stalo, že si Nemo tu hubici s tím kartáčem nechal přiblížit příliš k tělu. Přesněji k ocasu. A bylo to.
Vyskočil, zařval, ale pozdě.
Vocas byl vevnitř!
Trvalo jen zlomky sekundy, než jsem lux vypnul. Nic se nestalo, ani o chlupy na ocase Nemo nepřišel, ale to leknutí, to bylo pořádný.
Dneska ráno, jen jsem vysavač pustil, kočkeni se klidili z cesty a to tak významně, že já s luxem byl dole na chodbě a oba kočkeni moji činnost sledovali z dálky a z výšky v mezipatře. Seděli na svém oblíbeném místě na okně s všeříkajícím pohledem:
"Tak dělej, dělej, ať to máš rychle vyluxovaný!"
A mrskali vocasama na znamení, že tohleto teda není zrovna podle jejich gusta.
Je to ovšem taky z hlediska kočkenů velmi nešikovně umístěnej oud, jelikož imrvére někde trčí, vznáší se, něco vymetá a především: člověk za něj může kočkeny chytit.
Jenomže nejen člověk!
Protože jsou to chlupatci chlupatý, pořád se u nás luxuje, to dá rozum. Jinak bychom byli za chvíli chlupatý všichni. Hubici luxu s rotujícím kartáčem sledují kočkeni s respektem a drží se dál. Většinou.
Včera se však stalo, že si Nemo tu hubici s tím kartáčem nechal přiblížit příliš k tělu. Přesněji k ocasu. A bylo to.
Vyskočil, zařval, ale pozdě.
Vocas byl vevnitř!
Trvalo jen zlomky sekundy, než jsem lux vypnul. Nic se nestalo, ani o chlupy na ocase Nemo nepřišel, ale to leknutí, to bylo pořádný.
Dneska ráno, jen jsem vysavač pustil, kočkeni se klidili z cesty a to tak významně, že já s luxem byl dole na chodbě a oba kočkeni moji činnost sledovali z dálky a z výšky v mezipatře. Seděli na svém oblíbeném místě na okně s všeříkajícím pohledem:
"Tak dělej, dělej, ať to máš rychle vyluxovaný!"
A mrskali vocasama na znamení, že tohleto teda není zrovna podle jejich gusta.
já jsem Groot
04.ledna 2023 07:32 / zařazeno v kategorii: o rodině
Tak tedy Groot.
Já jsem Groot.
Tedy ne snad já, to v žádném případě. To ten Groot furt říká. Přesněji řečeno, pokud něco říká, tak říká "Já jsem Groot". Nic jiného neumí.
Ale je hodnej a kamarádi jsou pro něj nade všechno.
Pořád ještě nevíte o koho jde?
No přeci o ten chodící a myslící strom ze Stážců Galaxie. Von vám je děsně roztomilej (to slovo nesnáším) a každýmu pomáhá. Obzvlášť kamarádům Strážcům.
Nu a Juráš v době, kdy byli Strážci poprvé i podruhé v kinech, mi to často připomínal "I am Groot…!".
Proto byla Ježíškova volba letos víc než jasná: Triko s Grootem pro Juráše a lego Groot pro Juráše i Bartoloměje dohromady.
Už pod stromečkem to vypadalo, že minimálně Juráš se chytil.
Nu a před půlnocí, to už byli doma, přišla fotka postaveného Groota. Juráš nevydržel.
A na druhý den přišla fotka Bartoloměje, jak objímá Groota, který není zas o tolik menší, než on sám.
Volám Jurášovi, že mám radost.
Juráš říká, že on taky a do toho Bartoloměj:
"Já jsem Groot!"
Povedlo se to! Radost mám velikou, takhle si představuju trefu do černého.
A to nejsem Groot.
Já jsem Groot.
Tedy ne snad já, to v žádném případě. To ten Groot furt říká. Přesněji řečeno, pokud něco říká, tak říká "Já jsem Groot". Nic jiného neumí.
Ale je hodnej a kamarádi jsou pro něj nade všechno.
Pořád ještě nevíte o koho jde?
No přeci o ten chodící a myslící strom ze Stážců Galaxie. Von vám je děsně roztomilej (to slovo nesnáším) a každýmu pomáhá. Obzvlášť kamarádům Strážcům.
Nu a Juráš v době, kdy byli Strážci poprvé i podruhé v kinech, mi to často připomínal "I am Groot…!".
Proto byla Ježíškova volba letos víc než jasná: Triko s Grootem pro Juráše a lego Groot pro Juráše i Bartoloměje dohromady.
Už pod stromečkem to vypadalo, že minimálně Juráš se chytil.
Nu a před půlnocí, to už byli doma, přišla fotka postaveného Groota. Juráš nevydržel.
A na druhý den přišla fotka Bartoloměje, jak objímá Groota, který není zas o tolik menší, než on sám.
Volám Jurášovi, že mám radost.
Juráš říká, že on taky a do toho Bartoloměj:
"Já jsem Groot!"
Povedlo se to! Radost mám velikou, takhle si představuju trefu do černého.
A to nejsem Groot.
než to pochopím
03.ledna 2023 07:00 / zařazeno v kategorii: o událostech
Jo jo, všechno je jinak. Chtěl jsem si tu dneska psát o Grootovi a musím to nechat na zítřek.
Od časného rána se totiž peru s Datovou schránkou.
Abych předešel možným komplikacím, musel jsem si ji chca-nechca založit. A udělal jsem to těsně pořed půlnocí třicátého. Na Silvestra totiž byla hlášená odstávka na tři dny. Tož jsem to stihnul ještě vloni.
Ale!
Všechno fungovalo, jak mělo a funguje jak má. Jenomže jsem si vyvzpomněl, že použiju pro pohodlnost ovládání aplikaci Datovka, abych to měl jednodušší.
A to jsem si dal.
Třicátého už jsem to nestihl. Tak dneska ráno. A furt to nešlo. Než jsem pochopil, že se musím přihlásit ručně pomocí hesla přes prohlížeč a to takový, který je podporován, do schránky, tam najít heslo, které jsem nezadal, změnit ho svým zadáním a uložit a potom se ručně a přes heslo přihlásit pomocí prohlížeče do aplikace Datovka a tam si založit nový účet, ale s přihlášením pomocí hesla a teprve potom použít Mobilní klíč … to trvalo … no, dobře dvě a půl hodiny.
Málem jsem u toho strhal Datovou stránku, Mobilní klíč, aplikaci eGoverment, ….
No co vám budu povídat. Asi mluvím inou rečou, než ti dnešní AjŤáci. Je to všechno jasně a zřetelně popsaný. Ale než pochopím, čeho přesně se ten pokyn týká, tak v síti uplynou tisíce megabytů …
… ufff
ps
Podpora aplikace je dostupná jen mailem, tedy jsem psal - podrobně, jasně. Dvakrát. Poslední odpověď byla:
…"Co se děje na serveru nebo na telefonu s Mobilním klíčen nedokážeme ale ovlivnit. ... Zkuste se obrátit na eporadnu ISDS,
zda Vám neporadí nějaký zaručený postup."…
Můj závěr byl pochopitelný: …"odpojuji se / i Datovku ... na to "nemám šuplík""…
Od časného rána se totiž peru s Datovou schránkou.
Abych předešel možným komplikacím, musel jsem si ji chca-nechca založit. A udělal jsem to těsně pořed půlnocí třicátého. Na Silvestra totiž byla hlášená odstávka na tři dny. Tož jsem to stihnul ještě vloni.
Ale!
Všechno fungovalo, jak mělo a funguje jak má. Jenomže jsem si vyvzpomněl, že použiju pro pohodlnost ovládání aplikaci Datovka, abych to měl jednodušší.
A to jsem si dal.
Třicátého už jsem to nestihl. Tak dneska ráno. A furt to nešlo. Než jsem pochopil, že se musím přihlásit ručně pomocí hesla přes prohlížeč a to takový, který je podporován, do schránky, tam najít heslo, které jsem nezadal, změnit ho svým zadáním a uložit a potom se ručně a přes heslo přihlásit pomocí prohlížeče do aplikace Datovka a tam si založit nový účet, ale s přihlášením pomocí hesla a teprve potom použít Mobilní klíč … to trvalo … no, dobře dvě a půl hodiny.
Málem jsem u toho strhal Datovou stránku, Mobilní klíč, aplikaci eGoverment, ….
No co vám budu povídat. Asi mluvím inou rečou, než ti dnešní AjŤáci. Je to všechno jasně a zřetelně popsaný. Ale než pochopím, čeho přesně se ten pokyn týká, tak v síti uplynou tisíce megabytů …
… ufff
ps
Podpora aplikace je dostupná jen mailem, tedy jsem psal - podrobně, jasně. Dvakrát. Poslední odpověď byla:
…"Co se děje na serveru nebo na telefonu s Mobilním klíčen nedokážeme ale ovlivnit. ... Zkuste se obrátit na eporadnu ISDS,
zda Vám neporadí nějaký zaručený postup."…
Můj závěr byl pochopitelný: …"odpojuji se / i Datovku ... na to "nemám šuplík""…
rekord na Silvestra
02.ledna 2023 07:01 / zařazeno v kategorii: o počasí
Začínat nový rok informací o počasí není úplně obvyklé. Ovšem ani to počasí nebylo letos úplně obvyklé. Ba bylo přímo rekordní.
A pokračuje.
Ono totiž nejen u nás na Olešku, ale všude v naší zemi i blízkém okolí bylo a je náramně teplo. Historické prameny uvádějí, že to byl nejteplejší přelom roku za celou dobu měření. Teploty vyskočily až k 18°C a někde je i o stupeň překročily. Chodit o Silvestra venku v tričku, to si teda opravdu nepamatuju.
Nu což. Z Afriky nám sem fouká teplý vzduch. A když to vezmeme z té dobré stránky, tak si musíme říct, že nás má ten Pánbůh rád, když nám tu zem takhle ohřívá. Jinak bychom při tej drahotě protopili majlant.
Tož ať to vydrží!
A pokračuje.
Ono totiž nejen u nás na Olešku, ale všude v naší zemi i blízkém okolí bylo a je náramně teplo. Historické prameny uvádějí, že to byl nejteplejší přelom roku za celou dobu měření. Teploty vyskočily až k 18°C a někde je i o stupeň překročily. Chodit o Silvestra venku v tričku, to si teda opravdu nepamatuju.
Nu což. Z Afriky nám sem fouká teplý vzduch. A když to vezmeme z té dobré stránky, tak si musíme říct, že nás má ten Pánbůh rád, když nám tu zem takhle ohřívá. Jinak bychom při tej drahotě protopili majlant.
Tož ať to vydrží!
2023
v ne(na)pravid(t)elném deníku
můžete číst: