února 2023
detail
28.února 2023 06:48 / zařazeno v kategorii: o událostech
Ďábel se skrývá v detailu. Se říká.
No von to teda detail byl. Taková malá krabička, váleček, asi jako dva centimetry tlustá padesátikoruna. Jenže já nevěděl, že je ten čert skovanej zrovna v něm.
A tak jsem včera skoro rozebral kotel dóle ve sklepě. Všechno jsem vyčistil, saze vymetl, pelety dosypal, trubku dopravníku prošťouch, třikrát jsem všechno vypnul, odpojil, restartoval … a vono nic. Nechtělo to fungovat.
Když vám v zimě nechtěj topit kamna, začnete se pochopitelně hodně starat o to, aby topila. Jenže já už vážně nevěděl, kde je ten pes zakopanej. Jen jsem po všech těch úkonech ještě trošku pošťouch ventilátor. A vida! Roztočil se.
Takže znova celé restartovat, popostrčit ventilátor a pak ještě jednou. Nechtělo se mu moc běžet.
Nic naplat, musím zavolat dodavateli.
A že prej to je jasný, že je to rozběhovej kondenzátor a bez něj to nepojede. Prej je dobře ho jednou za dva roky vyměnit. Ale to se mi nějak na začátku neřeklo. No nic. Nejsou až tak daleko. Dojel jsem si támhle dvacet kilometrů do obchodu pro kondenzátor a ještě jsem pro jistotu s sebou vzal ten větrák, aby ho zkontrolovali. Dobře to dopadlo. Točil se.
Montáž už byla snadná. Jako u auta. Odkrýt kapotu, vyměnit kondenzátor, všechno vrátit na místo a šup - jelo to.
Kondenzátor kondenzuje, větrák větrá a vše je zalito sluncem a teplem z fungujícího kotle.
A za všechno může ten mrňavej detail.
No von to teda detail byl. Taková malá krabička, váleček, asi jako dva centimetry tlustá padesátikoruna. Jenže já nevěděl, že je ten čert skovanej zrovna v něm.
A tak jsem včera skoro rozebral kotel dóle ve sklepě. Všechno jsem vyčistil, saze vymetl, pelety dosypal, trubku dopravníku prošťouch, třikrát jsem všechno vypnul, odpojil, restartoval … a vono nic. Nechtělo to fungovat.
Když vám v zimě nechtěj topit kamna, začnete se pochopitelně hodně starat o to, aby topila. Jenže já už vážně nevěděl, kde je ten pes zakopanej. Jen jsem po všech těch úkonech ještě trošku pošťouch ventilátor. A vida! Roztočil se.
Takže znova celé restartovat, popostrčit ventilátor a pak ještě jednou. Nechtělo se mu moc běžet.
Nic naplat, musím zavolat dodavateli.
A že prej to je jasný, že je to rozběhovej kondenzátor a bez něj to nepojede. Prej je dobře ho jednou za dva roky vyměnit. Ale to se mi nějak na začátku neřeklo. No nic. Nejsou až tak daleko. Dojel jsem si támhle dvacet kilometrů do obchodu pro kondenzátor a ještě jsem pro jistotu s sebou vzal ten větrák, aby ho zkontrolovali. Dobře to dopadlo. Točil se.
Montáž už byla snadná. Jako u auta. Odkrýt kapotu, vyměnit kondenzátor, všechno vrátit na místo a šup - jelo to.
Kondenzátor kondenzuje, větrák větrá a vše je zalito sluncem a teplem z fungujícího kotle.
A za všechno může ten mrňavej detail.
vostrý hrany
27.února 2023 06:09 / zařazeno v kategorii: o událostech
Už roky jsem nelyžoval. Prostě to nějak nevyšlo. Nu a letos možná párkrát sklouznu po svahu. Tedy když to půjde a nebude to nijak náročný, ostatně už i Matěj se v obavách zaptal, jestli "nohy v pořádku".
No co by. Nohy v pořádku mám.
Tak teď ještě ty lyže, aby byly seřízený a po servisu v cajku.
Vzal jsem tedy lyže do servisu, aby nám je skoukli. Pán odborně pokýval hlavou, přijal zprávu, že jsem těžší, než jsem byl a proto lyže hnedle upnul do svěráku a jal se seřizovat vázání.
A servis že prý ty lyže nepotřebujou, jelikož jsou moje i Moničiny skluznice dobrý a hrany vostrý. A když už byl v tom seřizování, tak se ještě zeptal - nezeptal. Odpověděl si totiž sám.
Mrknul na lyže, mrknul na mě a povídá:
"No … vy jste dobrej lyžař, že jo?"
Co jsem mu měl odpovědět? Přikývl jsem, že už jsem párkrát nějakou tu loučku sjel. Pán uznal odpověď za přijatelnou a jal se kroutit šroubovákem.
A já si tak říkal, že nejen šaty dělaj člověka. Zřejmě i ty lyže …
No co by. Nohy v pořádku mám.
Tak teď ještě ty lyže, aby byly seřízený a po servisu v cajku.
Vzal jsem tedy lyže do servisu, aby nám je skoukli. Pán odborně pokýval hlavou, přijal zprávu, že jsem těžší, než jsem byl a proto lyže hnedle upnul do svěráku a jal se seřizovat vázání.
A servis že prý ty lyže nepotřebujou, jelikož jsou moje i Moničiny skluznice dobrý a hrany vostrý. A když už byl v tom seřizování, tak se ještě zeptal - nezeptal. Odpověděl si totiž sám.
Mrknul na lyže, mrknul na mě a povídá:
"No … vy jste dobrej lyžař, že jo?"
Co jsem mu měl odpovědět? Přikývl jsem, že už jsem párkrát nějakou tu loučku sjel. Pán uznal odpověď za přijatelnou a jal se kroutit šroubovákem.
A já si tak říkal, že nejen šaty dělaj člověka. Zřejmě i ty lyže …
už je ostříhanej
24.února 2023 07:44 / zařazeno v kategorii: o Olešku
"A to není na ježka," děl Matěj, "docela se mi to líbí."
"Nu dobrá, na ježka to není, ale ostříhal jsem to skoro všecko."
"Ale je to dobrý."
Co dodat, když se to Matějovi líbí, tak to jsem tu jabloň včera ostříhal a ořezal asi dobře. Bylo to potřeba a jsem zvědavej, jak se k tomu tem osmdesát let starej strom postaví. Vloni to bylo ku prospěchu a letos jsem tedy ještě trochu přitlačil.
Uvidíme. V každém případě už je ostříhanej.
"Nu dobrá, na ježka to není, ale ostříhal jsem to skoro všecko."
"Ale je to dobrý."
Co dodat, když se to Matějovi líbí, tak to jsem tu jabloň včera ostříhal a ořezal asi dobře. Bylo to potřeba a jsem zvědavej, jak se k tomu tem osmdesát let starej strom postaví. Vloni to bylo ku prospěchu a letos jsem tedy ještě trochu přitlačil.
Uvidíme. V každém případě už je ostříhanej.
nestih jsem konjunkci
23.února 2023 07:46 / zařazeno v kategorii: o událostech
Jsem to včera prošvih. Tedy ne úplně, jen vyfotit jsem to nestihl. Ona totiž nastala konjunkce.
Náramná podívaná to byla.
Poslední uzounkej srpeček Měsíce, nad ním Jupiter a dole vpravo Venuše.
Dívali jsme se na konjunkci večer před cvičením s Ondřejem. Říkal jsem si, že to po cvičení vyfotím, jenomže vono to nepočká. Za hodinku se Země otočila a bylo po konjunkci. Tedy ono nebylo po ní, ale musel bych rychle někam třeba do Skotska, abych to ještě stihnul vyfotit.
Co naplat, do Skotska jsem to nestih a poučení zní, že co nevyfotíš teď, už nevyfotíš.
Čas je děsně rychlá potvora.
Tož tuhle je převzatá fotka, zdroj Instagram, přispěvatel Dillí (@picabuzz):
Náramná podívaná to byla.
Poslední uzounkej srpeček Měsíce, nad ním Jupiter a dole vpravo Venuše.
Dívali jsme se na konjunkci večer před cvičením s Ondřejem. Říkal jsem si, že to po cvičení vyfotím, jenomže vono to nepočká. Za hodinku se Země otočila a bylo po konjunkci. Tedy ono nebylo po ní, ale musel bych rychle někam třeba do Skotska, abych to ještě stihnul vyfotit.
Co naplat, do Skotska jsem to nestih a poučení zní, že co nevyfotíš teď, už nevyfotíš.
Čas je děsně rychlá potvora.
Tož tuhle je převzatá fotka, zdroj Instagram, přispěvatel Dillí (@picabuzz):
šokový čidlo
22.února 2023 06:32 / zařazeno v kategorii: o Olešku
Některé šoky jsou očekávaná, jiné ne. Očekávaný šok je pochopitelně tak trochu protimluv, jelikož jak vás něco může šokovat, když to čekáte, že? Jistě ovšem připustíte, že když byste například sledovali, jak si potomek vybírá tepláky před odchodem na koncert, zřejmě byste očekávali, že šok z neformálního vzhledu oblečení může nastat. Tedy ne snad, že by něco takového u nás hrozilo. To ne.
Na druhou stranu včera nastal šok neočekávaný.
Začalo to v jedenáct hodin večer zase zvonit!
Co začalo zvonit hodinu před půlnocí?
Čidlo. Čidlo naplnění jímky.
Trápím se tím už dobře půl roku. Páni řemeslníci někdy před dvěma lety osadili novou jímku, zahrabali ji a septik od té doby slouží. Jenomže se ukázalo, že do něj odněkud přibývá vody víc, než by podle měření vodoměru přibývat mělo. A tak pánové přišli znovu a na podzim to odkopali a snažili se zaizolovat trubky do žumpy vedoucí. Nepomohlo to. A tak tento týden pánové přijeli znovu, odhrabali celý vrškek jímky a zaizolovali, teď už pořádně, krycí desku jímky a všechny vstupní a výstupní otvory. A ještě jsme včera odpoledne kontrolovali hladinu uvnitř. Mohla být tak na na třetině maxima. Tedy v pořádku.
A v jedenáct večer začlo řvát čidlo.
Jímka je plná!
To není možný, odpoledne tam byla sotva třetina!
Šok. Nečekaný šok.
Vzal jsem baterku a šel jsem si na to posvítit.
A všechno je jinak.
Na rozdíl od předchozích případů se hladina nezvadla. Z čeho taky? Vždyť nepršelo.
Ale to čidlo. To bylo obalený něčím velmi nepěkným a navíc poněkud obrůstajícím čímsi ještě nepěknějším.
A ten nepěkný proces zřejmě ovlivnil funkci čidla a to začlo zvonit na poplach.
Poplach jsem tedy vypnul a dneska zavolám řemeslníkům, aby si to šokový čidlo přišli opravit.
Inu, furt je něco …
Na druhou stranu včera nastal šok neočekávaný.
Začalo to v jedenáct hodin večer zase zvonit!
Co začalo zvonit hodinu před půlnocí?
Čidlo. Čidlo naplnění jímky.
Trápím se tím už dobře půl roku. Páni řemeslníci někdy před dvěma lety osadili novou jímku, zahrabali ji a septik od té doby slouží. Jenomže se ukázalo, že do něj odněkud přibývá vody víc, než by podle měření vodoměru přibývat mělo. A tak pánové přišli znovu a na podzim to odkopali a snažili se zaizolovat trubky do žumpy vedoucí. Nepomohlo to. A tak tento týden pánové přijeli znovu, odhrabali celý vrškek jímky a zaizolovali, teď už pořádně, krycí desku jímky a všechny vstupní a výstupní otvory. A ještě jsme včera odpoledne kontrolovali hladinu uvnitř. Mohla být tak na na třetině maxima. Tedy v pořádku.
A v jedenáct večer začlo řvát čidlo.
Jímka je plná!
To není možný, odpoledne tam byla sotva třetina!
Šok. Nečekaný šok.
Vzal jsem baterku a šel jsem si na to posvítit.
A všechno je jinak.
Na rozdíl od předchozích případů se hladina nezvadla. Z čeho taky? Vždyť nepršelo.
Ale to čidlo. To bylo obalený něčím velmi nepěkným a navíc poněkud obrůstajícím čímsi ještě nepěknějším.
A ten nepěkný proces zřejmě ovlivnil funkci čidla a to začlo zvonit na poplach.
Poplach jsem tedy vypnul a dneska zavolám řemeslníkům, aby si to šokový čidlo přišli opravit.
Inu, furt je něco …
C/2022 E3 (ZTF) bez skládání
21.února 2023 06:52 / zařazeno v kategorii: o událostech
Nedalo mi to. On totiž kdekdo míří objektivem na nebe a fotí kometu. Já jsem to tuhle taky zkoušel - a nic. Jenomže jak píšu: nedalo mi to. Zvláště pak, když jsem včera viděl obrázek jedné kolegyně. No krucinál! Když ona to vyfotí, tak já taky musím.
A tak jsem včera večer na balkóně zase zaměřoval, fotil, hledal.
A zase nic.
Jenomže ona tam někde musí být. Je tam, jen ji nemůžu najít. A já nemám podmínky na to skládání fotek ze stovek snímků. Tak alespoň trošku kdyby byla vidět. Vždyť je přece jasný, že musí být támhle. Touhle dobou kousek napravo od Orionu. Jasnější to už bejt nemůže.
A zase jsem hledal ve fotkách.
A vono jo. Nakonec jsem tam našel takovej divně rozmazanej flíček. Tak znovu a fotit jenom to místo.
A tak jsem to zkoušel a dál hledal a upravoval … a tohle je výsledek:
Vidět to skoro není, je to možná jenom moje představa, že by to ta kometa mohla být. Ale něco tam je. A jenom na jedno zmáčknutí, žádný skládání.
Tož jestli to bylo takhle před padesáti tisíci roky, tak to ti Neadrtálci žádný velký pokoukání neměli.
Teda estli si vůbec všimli, co jim sviští nad hlavama.
A tak jsem včera večer na balkóně zase zaměřoval, fotil, hledal.
A zase nic.
Jenomže ona tam někde musí být. Je tam, jen ji nemůžu najít. A já nemám podmínky na to skládání fotek ze stovek snímků. Tak alespoň trošku kdyby byla vidět. Vždyť je přece jasný, že musí být támhle. Touhle dobou kousek napravo od Orionu. Jasnější to už bejt nemůže.
A zase jsem hledal ve fotkách.
A vono jo. Nakonec jsem tam našel takovej divně rozmazanej flíček. Tak znovu a fotit jenom to místo.
A tak jsem to zkoušel a dál hledal a upravoval … a tohle je výsledek:
Vidět to skoro není, je to možná jenom moje představa, že by to ta kometa mohla být. Ale něco tam je. A jenom na jedno zmáčknutí, žádný skládání.
Tož jestli to bylo takhle před padesáti tisíci roky, tak to ti Neadrtálci žádný velký pokoukání neměli.
Teda estli si vůbec všimli, co jim sviští nad hlavama.
Masopust na Jiřáku
20.února 2023 06:29 / zařazeno v kategorii: o událostech
V sobotu byl všude Masopust, jenom u nás už byl skoro před měsícem, takže jsem se jeli podívat do Prahy. Na Jiřáku bylo plno. Tedy plno lidí i plno stánků. Užili jsme si masopustních dobrot a ani jsme se moc neupatlali, i když Monika pravila, že já jsem se tuhle ubryndal, asi od zelí. Žádná tragédie, šlo to snadno utřít.
Nu a pak byl průvod a muzika. V čele šli na vysokánských chůdách smrťák s klaunem, tedy s klaunkou. Smrťák dělal cestu, klaun žongloval s míčky, inu veselo bylo, aby od středy mohl nastat ten půst, co potrvá čtyřicet dní až do Velikonoc.
Tož se na to nachystejte.
Nu a pak byl průvod a muzika. V čele šli na vysokánských chůdách smrťák s klaunem, tedy s klaunkou. Smrťák dělal cestu, klaun žongloval s míčky, inu veselo bylo, aby od středy mohl nastat ten půst, co potrvá čtyřicet dní až do Velikonoc.
Tož se na to nachystejte.
stojej frontu
17.února 2023 06:59 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
To si takhle jeden sedne na kanape, dá si kafe a už jsou tu kočkeni.
Nejdřív vyskočí na klín Nemo. Pak se přiloudá Indy a vyskočí taky. Tím otráví Nema a on sesekočí. To by nebylo spravedlivé, takhle si vynucovat místo. Shodím Indy a ona jde trucovat na okno.
Nemo se vrátí, vyskočí, vyžaduje muckání. Probíhá intenzivní projevování náklonosti až do úplného umuckání. Nemo se uvelebí, pak se mu něco nezdá a umuckán seskočí.
Přichází znovu Indiana, vyskočí, lísá se, tak nějak něžněji, neboť je to kočka. Dá mi čumák na čumák, pak se rozplácne a válí se.
A tu přijíždí Monika z práce.
"Přijela panička!"
Kočkeni se řadí u dveří, uvítací výbor nastoupen.
Když se po nějaké době večer usadíne a povídáme si, kočkeni nemohou chybět. Motají se nám kolem nohou a významně na mě civí. Čekají, co bude.
"Stojej na tebe frontu," podotkne panička a dál si skládá puzzle.
Jo, je to tak. Nejlepčí kočkení kanape je člověk.
Nejdřív vyskočí na klín Nemo. Pak se přiloudá Indy a vyskočí taky. Tím otráví Nema a on sesekočí. To by nebylo spravedlivé, takhle si vynucovat místo. Shodím Indy a ona jde trucovat na okno.
Nemo se vrátí, vyskočí, vyžaduje muckání. Probíhá intenzivní projevování náklonosti až do úplného umuckání. Nemo se uvelebí, pak se mu něco nezdá a umuckán seskočí.
Přichází znovu Indiana, vyskočí, lísá se, tak nějak něžněji, neboť je to kočka. Dá mi čumák na čumák, pak se rozplácne a válí se.
A tu přijíždí Monika z práce.
"Přijela panička!"
Kočkeni se řadí u dveří, uvítací výbor nastoupen.
Když se po nějaké době večer usadíne a povídáme si, kočkeni nemohou chybět. Motají se nám kolem nohou a významně na mě civí. Čekají, co bude.
"Stojej na tebe frontu," podotkne panička a dál si skládá puzzle.
Jo, je to tak. Nejlepčí kočkení kanape je člověk.
asi tam někde je
16.února 2023 05:59 / zařazeno v kategorii: o událostech
Pochopitelně, že to byl nesmysl. Ale přesto jsem to chtěl zkusit. Ono se o té kometě C/2022 E3 už přestalo psát, jelikož už je na cestě od nás pryč a tudíž se zmenšuje a vidět není. Prý snad byla šance ji vidět někdy na začátku února, jenomže to bylo pořád zataženo a pod mrakem.
Nu a včera bylo nádherně jasno, vymeteno. Tak jsem to zkusil. Bylo to marný. Polohu komety jsem si našel docela snadno, ale kometa nikde. No aby taky jo. Ti, kteří to dovedli vyfotit, na to mají úplně jiný aparátky a skládají portrét komety ze stovek obrázků.
No nic, zkusil jsem to a alespoň si můžu myslet, že tam někde je. Tam někde mezi těmi hvězdičkami tuhle na tej fotce. Ale hledat ji je marný.
Nu a včera bylo nádherně jasno, vymeteno. Tak jsem to zkusil. Bylo to marný. Polohu komety jsem si našel docela snadno, ale kometa nikde. No aby taky jo. Ti, kteří to dovedli vyfotit, na to mají úplně jiný aparátky a skládají portrét komety ze stovek obrázků.
No nic, zkusil jsem to a alespoň si můžu myslet, že tam někde je. Tam někde mezi těmi hvězdičkami tuhle na tej fotce. Ale hledat ji je marný.
pochopit formu
15.února 2023 05:47 / zařazeno v kategorii: o událostech
Když má jeden pocit, že už je to všechno jasný a nastupuje jenom rutina, je to obvykle na dobré cestě do háje, do kopru, do … každý doplní sám. A též i důvod k tomu bavit se o něčem jiném. Nu a cvičení se pomalu do téhle fáze dostávalo a tudíž o něm už nějakou dobu nepíšu.
Jenže Tomáš si toho pochopitelně všiml. Nikam než k pravidelným úterním cvičením, která nás už dál nijak nezdokonalovala, to nevedlo. Pomalu a jistě k rutině … A to teda ne! Tomáš se rozhodl přemluvit shifu, aby za námi občas přišla a vysvětlila nám, co děláme špatně a proč.
A vono jo.
Tuhle neděli už za námi byla Zhai Hua podruhé a včera jsme si opakovali to, co nás učila. A bylo to úplně jinak.
Tedy úplně jinak, než jsem se to původně - a špatně - naučil. Klíčem je pochopit příslušnou formu, pohyb. Proč to tak je, proč se právě takhle ta příslušná část cvičí.
Čili v neděli a včera zmizela rutina a přešli jsme zase k učení.
Jeden pohyb - všichni jsme ho měli úplně blbě - a zabralo to celou část hodiny k procvičování nových forem.
Sláva, pořád je co se učit! Dneska budem pokračovat.
Jenže Tomáš si toho pochopitelně všiml. Nikam než k pravidelným úterním cvičením, která nás už dál nijak nezdokonalovala, to nevedlo. Pomalu a jistě k rutině … A to teda ne! Tomáš se rozhodl přemluvit shifu, aby za námi občas přišla a vysvětlila nám, co děláme špatně a proč.
A vono jo.
Tuhle neděli už za námi byla Zhai Hua podruhé a včera jsme si opakovali to, co nás učila. A bylo to úplně jinak.
Tedy úplně jinak, než jsem se to původně - a špatně - naučil. Klíčem je pochopit příslušnou formu, pohyb. Proč to tak je, proč se právě takhle ta příslušná část cvičí.
Čili v neděli a včera zmizela rutina a přešli jsme zase k učení.
Jeden pohyb - všichni jsme ho měli úplně blbě - a zabralo to celou část hodiny k procvičování nových forem.
Sláva, pořád je co se učit! Dneska budem pokračovat.
zástupce
14.února 2023 06:08 / zařazeno v kategorii: o rodině
Zákon praví, že zákonný zástupce musí být přítomen ve chvílích, kdy to zákon vyžaduje. A protože jsem byl včera vyžádán, byl jsem přítomen.
Kačka potřebovala potvrzení od lékaře, šel jsem s ní tedy k lékaři. Všechno si vyřídila sama a sestřička po výkonu děla, že je třeba to zkontrolovat ve čtvrtek a že má tedy Kačka přijít a že stačí už bez zástupce. Vše jasno.
Jenomže Kačka pokračovala, že má na tom papíře předepsaný ještě rentgen, tak jestli teda i ten rentgen …
"No to my tu neděláme, to musíte na rentgen, ale opravdu to potřebujete?"
"To právě nevím, tak se ptám."
"To se ale musíte zeptat toho, kdo vám tem papír dal."
"Aha," pravila Kačka.
A Kačka vzala telefon a začala psát zprávu.
"Kačko, to si musíš zrovna teď esemeskovat? To není slušný," povídám.
"Ale já se ptám."
"Jak ptám?"
"No jestli potřebuju ten rentgen."
"Aha," pravil jsem já.
"No jo, voni teď všichni ti mladí hned esemeskujou, to už pro mě není," pravila sestřička.
"Pro mě taky ne, já to mám taky jinak," odvětil jsem.
A Kačka si napsala tu esemesku, odpověď nedostala a šli jsme. Že se to prý do toho čtvrtka dozví a pak se uvidí.
Nu a já jsem na to jako zákonný zástupce jenom hleděl jako … no jako zákonný zástupce.
Kačka potřebovala potvrzení od lékaře, šel jsem s ní tedy k lékaři. Všechno si vyřídila sama a sestřička po výkonu děla, že je třeba to zkontrolovat ve čtvrtek a že má tedy Kačka přijít a že stačí už bez zástupce. Vše jasno.
Jenomže Kačka pokračovala, že má na tom papíře předepsaný ještě rentgen, tak jestli teda i ten rentgen …
"No to my tu neděláme, to musíte na rentgen, ale opravdu to potřebujete?"
"To právě nevím, tak se ptám."
"To se ale musíte zeptat toho, kdo vám tem papír dal."
"Aha," pravila Kačka.
A Kačka vzala telefon a začala psát zprávu.
"Kačko, to si musíš zrovna teď esemeskovat? To není slušný," povídám.
"Ale já se ptám."
"Jak ptám?"
"No jestli potřebuju ten rentgen."
"Aha," pravil jsem já.
"No jo, voni teď všichni ti mladí hned esemeskujou, to už pro mě není," pravila sestřička.
"Pro mě taky ne, já to mám taky jinak," odvětil jsem.
A Kačka si napsala tu esemesku, odpověď nedostala a šli jsme. Že se to prý do toho čtvrtka dozví a pak se uvidí.
Nu a já jsem na to jako zákonný zástupce jenom hleděl jako … no jako zákonný zástupce.
dvaadvacítky startujou
13.února 2023 06:53 / zařazeno v kategorii: o událostech
A je to tady!
Co?
No přece ufouni!
Ale ne, nezblázmil jsem se ani jsem nebyl na dovolené v oblasti 51. Jenom čtu noviny, což by se dalo za určitých okolností brát jako patologická úchylka, neboť, jak se ví, novinářské hyeny lžou a není radno jim věřit. Nu ale kdo chce kam, pomozme mu tam.
A tak už nějakou dobu čtu o balónu, co byl velkej jako panelák a coural se nad Amerikou, kde ho strýček Sam načapal, což ho dožralo (tedy nikoliv balon, ale strýčka Sama) a sundal ho z oblohy někde nad oceánem a teď se hrabe v tom, co do moře dopadlo.
Nu a dneska jsem se dozvěděl, že ať se po nebi poflakuje co poflakuje, v současné napjaté době je to považováno za vetřelce a pokud se to nevohlásí a nevokáže bumášku, startujou dvaadvacítky (opět: neplést s tou tramvají, co jezdí z Bílý Hory přes Mírák do Hostivaře) a pustěj do vetřelce sidewindera.
Tedy jak vidno, v novinách i na obloze je živo. Ovšem dneska se to konečně provalilo: páni generálové nevědí, co to v tom vzduchu plavalo. Bylo to velký jako fordka, nehlásilo se to, nešlo to rozpoznat … nebylo to identifikovatelný … bylo to UFO!
Už jsou tady a bez povolení se poflakujou nad Amerikou!
Kde jinde taky, že ano.
To bude zase mezi odhalovači supertajných informací živo, to se konstruktéři a dešifranti spikleneckejch teorií pomějou. Blbý holt je, že z těch trosek, co se najdou, nepůjde nic určit.
Leda snad, že by materiály vykazovaly struktůru, která se na Zemi nevyskytuje, to by byla jiná, to by se rázem začlo polemizovat, jestli nám pomůžou anebo jestli nás sežerou.
No nic, já se vrátím zpátky na zem, jdu dodělat korektury zatím poslední Ondřejovy knížky a nebudu čekat, až mi novináři předloží důkazní materiál, že sestřelenej byl ruskej frachťák, co startoval z Bajkonuru a měl na rubu deklu vod motoru cedulku "made in china".
Co?
No přece ufouni!
Ale ne, nezblázmil jsem se ani jsem nebyl na dovolené v oblasti 51. Jenom čtu noviny, což by se dalo za určitých okolností brát jako patologická úchylka, neboť, jak se ví, novinářské hyeny lžou a není radno jim věřit. Nu ale kdo chce kam, pomozme mu tam.
A tak už nějakou dobu čtu o balónu, co byl velkej jako panelák a coural se nad Amerikou, kde ho strýček Sam načapal, což ho dožralo (tedy nikoliv balon, ale strýčka Sama) a sundal ho z oblohy někde nad oceánem a teď se hrabe v tom, co do moře dopadlo.
Nu a dneska jsem se dozvěděl, že ať se po nebi poflakuje co poflakuje, v současné napjaté době je to považováno za vetřelce a pokud se to nevohlásí a nevokáže bumášku, startujou dvaadvacítky (opět: neplést s tou tramvají, co jezdí z Bílý Hory přes Mírák do Hostivaře) a pustěj do vetřelce sidewindera.
Tedy jak vidno, v novinách i na obloze je živo. Ovšem dneska se to konečně provalilo: páni generálové nevědí, co to v tom vzduchu plavalo. Bylo to velký jako fordka, nehlásilo se to, nešlo to rozpoznat … nebylo to identifikovatelný … bylo to UFO!
Už jsou tady a bez povolení se poflakujou nad Amerikou!
Kde jinde taky, že ano.
To bude zase mezi odhalovači supertajných informací živo, to se konstruktéři a dešifranti spikleneckejch teorií pomějou. Blbý holt je, že z těch trosek, co se najdou, nepůjde nic určit.
Leda snad, že by materiály vykazovaly struktůru, která se na Zemi nevyskytuje, to by byla jiná, to by se rázem začlo polemizovat, jestli nám pomůžou anebo jestli nás sežerou.
No nic, já se vrátím zpátky na zem, jdu dodělat korektury zatím poslední Ondřejovy knížky a nebudu čekat, až mi novináři předloží důkazní materiál, že sestřelenej byl ruskej frachťák, co startoval z Bajkonuru a měl na rubu deklu vod motoru cedulku "made in china".
Cimrman k maturitě
10.února 2023 05:46 / zařazeno v kategorii: o rodině
Na průmyslovce to byl pro nás svátek, když paní profesorka Klementová přinesla desku s předscénami pánů Wericha a Horníčka. V hodinách češtiny jsme je poslouchali a pak si o nich vyprávěli a rozebírali jsme je. Od té doby je poslouchám pořád.
Nu a ve středu mě překvapil Matěj s žádostí, jestli by si mohl přijít vypůjčit Cimrmany. Že prý to má k maturitě.
No to by měl Jára Cimrman radost!
To je nádhera. Tak ono se to pořád učí. A já už myslel, že je konec se všemi těmi nádhernými díly. Že se teď už hledí jen na to, co je na sítích a politicky korektní. Opak je zřejmě pravdou, protože s Matějem už nejmíň rok probíráme z mého archivu díla vskutku významná. Marketu Lazarovou, Stalkera, Smrt v Benátkách, Spalovače mrtvol, … a teď i Cimrmany.
Dělá mi to obrovskou radost a přiznám se, že i trošku cítím jakési zadostiučinění v tom smyslu, že jsem se celou dobu nesnažil nadarmo a teď, i když s podporou Matějova gymnázia, přichází na řadu to, co jsem doufal, že jednou na řadu přijde.
Vážně bych netušil, že se třeba na Tarkovského Matěj přijde podívat a budeme si povídat o Zóně nebo o filmových obrazech pana Vláčila. Teď mám konečně pocit, že ta střední škola má smysl a to i v té záplavě matematiky a fyziky, kterou je tohle gymnázium vyhlášené.
No co vám budu povídat, už se těším, jak se budeme společně bavit tím, jak se daří nebožce.
Nu a ve středu mě překvapil Matěj s žádostí, jestli by si mohl přijít vypůjčit Cimrmany. Že prý to má k maturitě.
No to by měl Jára Cimrman radost!
To je nádhera. Tak ono se to pořád učí. A já už myslel, že je konec se všemi těmi nádhernými díly. Že se teď už hledí jen na to, co je na sítích a politicky korektní. Opak je zřejmě pravdou, protože s Matějem už nejmíň rok probíráme z mého archivu díla vskutku významná. Marketu Lazarovou, Stalkera, Smrt v Benátkách, Spalovače mrtvol, … a teď i Cimrmany.
Dělá mi to obrovskou radost a přiznám se, že i trošku cítím jakési zadostiučinění v tom smyslu, že jsem se celou dobu nesnažil nadarmo a teď, i když s podporou Matějova gymnázia, přichází na řadu to, co jsem doufal, že jednou na řadu přijde.
Vážně bych netušil, že se třeba na Tarkovského Matěj přijde podívat a budeme si povídat o Zóně nebo o filmových obrazech pana Vláčila. Teď mám konečně pocit, že ta střední škola má smysl a to i v té záplavě matematiky a fyziky, kterou je tohle gymnázium vyhlášené.
No co vám budu povídat, už se těším, jak se budeme společně bavit tím, jak se daří nebožce.
unese nebo neunese
09.února 2023 07:26 / zařazeno v kategorii: o Olešku
Kolem rybníka jezdím téměř denně. Tedy kolem rybníka ve Zvoli.
Ony jsou to vlastně rybníky dva. Ten horní je zásobovací a tuto zimu je kolem něj opravována hráz a cesta. A ten druhý, to je ten krásný před školou. A na něm se bruslí. Pochopitelně se bruslí, když je dost dlouho mráz a když nás, bruslaře, led unese. Letos je to na spadnutí. Už přes týden mrzne, ráno je kolem deseti pod nulou a přes den to vyleze někam k nule nebo lehce pod ni. Ještě včera bruslaři na rybníce nebyli, ale počítám, že jestli ten mráz vydrží alespoň do neděle, bude na rybníce zase plno.
Vlastně se docela těším. Třeba to vyjde a zase po letech zkusíme želizka a vyzkoušíme, jestli jsme ten pohyb na ledě nezapomněli.
A nebo to roztaje a budem zase rok čekat. Nu, uvidíme.
Zajedu zkontrolovat jestli unese nebo neunese.
ps
Dneska odpoledne jsem jel kolem a: první bruslaři už byli na rybníku!
Ony jsou to vlastně rybníky dva. Ten horní je zásobovací a tuto zimu je kolem něj opravována hráz a cesta. A ten druhý, to je ten krásný před školou. A na něm se bruslí. Pochopitelně se bruslí, když je dost dlouho mráz a když nás, bruslaře, led unese. Letos je to na spadnutí. Už přes týden mrzne, ráno je kolem deseti pod nulou a přes den to vyleze někam k nule nebo lehce pod ni. Ještě včera bruslaři na rybníce nebyli, ale počítám, že jestli ten mráz vydrží alespoň do neděle, bude na rybníce zase plno.
Vlastně se docela těším. Třeba to vyjde a zase po letech zkusíme želizka a vyzkoušíme, jestli jsme ten pohyb na ledě nezapomněli.
A nebo to roztaje a budem zase rok čekat. Nu, uvidíme.
Zajedu zkontrolovat jestli unese nebo neunese.
ps
Dneska odpoledne jsem jel kolem a: první bruslaři už byli na rybníku!
chtěl jsem zaplatit
08.února 2023 07:52 / zařazeno v kategorii: o Olešku
Jsem říkal, že do hospody nechodím. Ovšem jsou výjimky. Třeba na oběd tuhle k Vočkovi zajdu, vaří tam dobře. Nu a včera jsem tam musel.
Proč bys musel, zeptal by se zvídavý štamgast, jelikož já mezi štamgasty nepatřím a tudíž do hospody nemusím.
Platit, odvětil bych. Čímž by vznikla nejméně jedna další otázka.
Vysvětlení je prosté: chtěl jsem zaplatit.
Nabízí se opět otázka, tudíž je třeba to popsat celé.
Pan Rynda přijel v pondělí před sedmou vyvézt nám jímku. Nevšiml jsem si ho a nestačil jsem tedy vyběhnout jako obvykle a za službu zaplatit. Tudíž jsme se domluvili po telefonu, že se potkáme někde navečer a vyrovnáme se. Jenže mně se to nakonec nehodilo a tak jsme to odložili na úterý na dobu blíže neurčenou.
Nu a já si v úterý řekl, že když už jsme se kolikrát viděli právě u oběda u Vočka, že tam zajdu a třeba se zas potkáme a bude vyřízeno. A bylo.
Pan Rynda přišel na oběd, já mu zaplatil a ještě jsme si řekli, že já přišel schválně, abych ho zastihl a on že taky přišel schválně, jelikož viděl před hospodou moje auto.
Tož tak. Na vsi se všechno řeší v hospodě a tak i našinec tam občas musí.
A vařej dobře, to se musí nechat.
Proč bys musel, zeptal by se zvídavý štamgast, jelikož já mezi štamgasty nepatřím a tudíž do hospody nemusím.
Platit, odvětil bych. Čímž by vznikla nejméně jedna další otázka.
Vysvětlení je prosté: chtěl jsem zaplatit.
Nabízí se opět otázka, tudíž je třeba to popsat celé.
Pan Rynda přijel v pondělí před sedmou vyvézt nám jímku. Nevšiml jsem si ho a nestačil jsem tedy vyběhnout jako obvykle a za službu zaplatit. Tudíž jsme se domluvili po telefonu, že se potkáme někde navečer a vyrovnáme se. Jenže mně se to nakonec nehodilo a tak jsme to odložili na úterý na dobu blíže neurčenou.
Nu a já si v úterý řekl, že když už jsme se kolikrát viděli právě u oběda u Vočka, že tam zajdu a třeba se zas potkáme a bude vyřízeno. A bylo.
Pan Rynda přišel na oběd, já mu zaplatil a ještě jsme si řekli, že já přišel schválně, abych ho zastihl a on že taky přišel schválně, jelikož viděl před hospodou moje auto.
Tož tak. Na vsi se všechno řeší v hospodě a tak i našinec tam občas musí.
A vařej dobře, to se musí nechat.
sežerou to na místě
07.února 2023 05:58 / zařazeno v kategorii: o zvířatech
Já na to nemám trpělivost. Je zvláštní, že Monika tu trpělivost má. Nejde o mě, pochopitelně. Jde o kočkeny.
Co já se navztekal při pokusech je něco naučit. Nakonec jakž takž umí odejít z místnosti, když si to přeju. Ale jinak nic. Kromě úprku k právě plněné misce. To zvládají bravurně.
A když už jsme u toho umění, tak ty odchody z místnosti taky nejsou zcela prosty odporu. Indy často dělává, že neslyší nebo že tam není, zatímco Nemo se svalí, otočí se na záda a dělá roztomilýho kocoura. Tím je seznam dovedností vyčerpán.
Zákazy taky nerespektují a tudíž musí občas místo odměny přijít na řadu vyprášení kožichu.
Ovšem Monika na to jde od lesa. Tedy vlastně od žrádla.
"Indy!", zavolá Monika a černá chlupatá koule přiběhne. Postaví se na zadní, chytne podávanou ruku do pacek a vezme si odměnu. Laskominu. Žrádlo.
Nemo jakbysmet. Jen je prý něžnější a nevytahuje drápky.
Takže kočkeni umí stát na zadních. Když chtějí a když od paničky něco dostanou.
To já když je učil aportovat, nemělo to žádnej úspěch. On totiž míček se nedá jíst a odměnu za aport v tom míčku kočkeni nevidí. Odměna po aktu přinesení míčku se míjela účinkem, poněvadž jaksi nevěděli, za co to je. Nu a aportování pamlsků je taky nesmysl, jelikož to sežerou na místě a mně nepřinesou nic.
Je to s nima patálie.
Co já se navztekal při pokusech je něco naučit. Nakonec jakž takž umí odejít z místnosti, když si to přeju. Ale jinak nic. Kromě úprku k právě plněné misce. To zvládají bravurně.
A když už jsme u toho umění, tak ty odchody z místnosti taky nejsou zcela prosty odporu. Indy často dělává, že neslyší nebo že tam není, zatímco Nemo se svalí, otočí se na záda a dělá roztomilýho kocoura. Tím je seznam dovedností vyčerpán.
Zákazy taky nerespektují a tudíž musí občas místo odměny přijít na řadu vyprášení kožichu.
Ovšem Monika na to jde od lesa. Tedy vlastně od žrádla.
"Indy!", zavolá Monika a černá chlupatá koule přiběhne. Postaví se na zadní, chytne podávanou ruku do pacek a vezme si odměnu. Laskominu. Žrádlo.
Nemo jakbysmet. Jen je prý něžnější a nevytahuje drápky.
Takže kočkeni umí stát na zadních. Když chtějí a když od paničky něco dostanou.
To já když je učil aportovat, nemělo to žádnej úspěch. On totiž míček se nedá jíst a odměnu za aport v tom míčku kočkeni nevidí. Odměna po aktu přinesení míčku se míjela účinkem, poněvadž jaksi nevěděli, za co to je. Nu a aportování pamlsků je taky nesmysl, jelikož to sežerou na místě a mně nepřinesou nic.
Je to s nima patálie.
kolíčky zalepeny
06.února 2023 07:22 / zařazeno v kategorii: o událostech
Kolikrát už jsem si tu psal, že uklízet se nemá? Nu, počítat to nebudu, nedopočítal bych se. Při uklízení se mi vždycky něco ztratilo, při přesunu hmot došlo k zašantročení jiných hmot, předměty ožily a schovaly se, aby se při dalším uklízení náhle objevily nečekány.
Včera to bylo jinak.
Už nějakou dobu se chystám uklidit pracovnu alespoň do provizorní podoby, která, jak víme, bývá podobou téměř trvalou. Ale nějak jsem se k tomu pořád nemohl odhodlat. Až mi Monika laskavě naznačila, že mi s tím pomůže a že se do toho dáme.
A ono to šlo.
Úklid započal drobnými neshodami o priority, ale to se brzy usadilo. A potom to šlo velmi dobře, ba dokonce jsem konečně zalepil kolíčky v čele šuplíků, čímž přestaly vypadávat. A záda komody, která byla od začátku velmi nepořádně připevněná, jsem přibil pořádně. No to vám byl tedy úklid!
Uklizeno, opraveno a ten údiv: najednou je tu daleko víc místa. Jako by se pracovna kapku přifoukla. Inu, to bude tím, že tem můj nepořádek je z větší části pryč. Hmota zmizela, prostor se uvolnil. Zázrak úklidu se dostavil.
Pročež opravuji: uklízet se má … jenom se to nemá přehánět.
Včera to bylo jinak.
Už nějakou dobu se chystám uklidit pracovnu alespoň do provizorní podoby, která, jak víme, bývá podobou téměř trvalou. Ale nějak jsem se k tomu pořád nemohl odhodlat. Až mi Monika laskavě naznačila, že mi s tím pomůže a že se do toho dáme.
A ono to šlo.
Úklid započal drobnými neshodami o priority, ale to se brzy usadilo. A potom to šlo velmi dobře, ba dokonce jsem konečně zalepil kolíčky v čele šuplíků, čímž přestaly vypadávat. A záda komody, která byla od začátku velmi nepořádně připevněná, jsem přibil pořádně. No to vám byl tedy úklid!
Uklizeno, opraveno a ten údiv: najednou je tu daleko víc místa. Jako by se pracovna kapku přifoukla. Inu, to bude tím, že tem můj nepořádek je z větší části pryč. Hmota zmizela, prostor se uvolnil. Zázrak úklidu se dostavil.
Pročež opravuji: uklízet se má … jenom se to nemá přehánět.
o poznámkách v žákovské
03.února 2023 09:05 / zařazeno v kategorii: o lidech
Tuhle jsem poslouchal rádio a zrovinka to bylo v den, kdy se ve škole rozdává pololetní vysvědčení. Rozhlasové téma byla tedy škola a to poznámky v Žákovské knížce.
Vzpomněl jsem si na svá školní léta a obratem jsem do rozhlasu napsal. Ale bylo to buď pozdě nebo se jim to nehodilo, jelikož vysílání probíhalo dopoledne, nikoliv po desáté večer. Ať tak nebo tak, do rozhlasu moderátoři četli poznámky jiných přispěvatelů.
Ovšem byla by škoda, aby zrovna tahle vzpomínka zapadla a proto si ji tu zaznamenám:
Dětstvím mě provázelo nejen rozhlasové vysílání, ale i Žákovská knížka (ještě ji mám schovanou), ve které jsem měl tu a tam nějakou tu poznámku. Třeba i veršovanou:
"Velmi mne mrzí,
že je Jiří drzý."
Ovšem perlou mezi poznámkami se mohl pyšnit spolužák Petr.
V učebně přírodopisu byla vzadu promítací skříň s promítací kamerou uvnitř a nahoře na skříni s vycpanou sovou. Neuvěřitelnou shodou okolností jste tu třídu mohli zahlédnout ve filmu Vratné lahve.
Nu a o přestávkách bylo zvykem tu sovu sundat, odebrat jí hlavu (byla sundavací a zastamdací) a s tím torzem pobíhat po třídě a tu a tam někoho z nepozorných spolužáků praštit opeřencem přes hlavu.
Spolužák Petr byl při této kratochvilné činnosti načapán paní učitelkou Tůmovou, která ho odměnila naprosto unikátním textem v jeho žákovské knížce:
... O přestávce honí spolužačky po třídě s ptákem v ruce ..."
Tož poznámkám a veselým učitelkám budiž sláva!
Vzpomněl jsem si na svá školní léta a obratem jsem do rozhlasu napsal. Ale bylo to buď pozdě nebo se jim to nehodilo, jelikož vysílání probíhalo dopoledne, nikoliv po desáté večer. Ať tak nebo tak, do rozhlasu moderátoři četli poznámky jiných přispěvatelů.
Ovšem byla by škoda, aby zrovna tahle vzpomínka zapadla a proto si ji tu zaznamenám:
Dětstvím mě provázelo nejen rozhlasové vysílání, ale i Žákovská knížka (ještě ji mám schovanou), ve které jsem měl tu a tam nějakou tu poznámku. Třeba i veršovanou:
"Velmi mne mrzí,
že je Jiří drzý."
Ovšem perlou mezi poznámkami se mohl pyšnit spolužák Petr.
V učebně přírodopisu byla vzadu promítací skříň s promítací kamerou uvnitř a nahoře na skříni s vycpanou sovou. Neuvěřitelnou shodou okolností jste tu třídu mohli zahlédnout ve filmu Vratné lahve.
Nu a o přestávkách bylo zvykem tu sovu sundat, odebrat jí hlavu (byla sundavací a zastamdací) a s tím torzem pobíhat po třídě a tu a tam někoho z nepozorných spolužáků praštit opeřencem přes hlavu.
Spolužák Petr byl při této kratochvilné činnosti načapán paní učitelkou Tůmovou, která ho odměnila naprosto unikátním textem v jeho žákovské knížce:
... O přestávce honí spolužačky po třídě s ptákem v ruce ..."
Tož poznámkám a veselým učitelkám budiž sláva!
co umí umělá inteligence
02.února 2023 06:42 / zařazeno v kategorii: o lidech
Poslal mi Matěj pro pobavení fejeton, který psal ve škole. Musím se přiznat, že jsem nechápal, o co jde. Pak mi vysvětlil něco o fyzice, rozpínajícím se vesmíru, Dopplerově jevu a pozorování hvězd. Trochu jsem to pobral, ale když si to celé přečtu znova, zas mi to nedává smysl. Je to něco jako pověstná Cimrmanova anekdota H2SO5 … taky se smějí jen někteří.
Nu a včera jsem se od Michala v hospodě dozvěděl o umělé inteligenci, která je k dispozici na vyzkoušení a on-line vám i v češtině odpovídá a umí generovat texty a to včetně například marketingových strategií nebo opravování kódů při programování v html …
Nuže, zkusil jsem tedy před chvílí poškádlit AI a vyžádat si fejeton na téma: proč není v noci světlo, i když svítí hvězdy. Trvalo jen pár vteřin a AI začala psát:
…
V noci není světlo, i když svítí hvězdy, protože hvězdy emitují světlo, které má pouze minimální intenzitu. Ve srovnání s Sluncem, které produkuje silný a jasný světelný tok, je světlo produkované hvězdami velmi slabé.
V noci, když se díváme na oblohu, vidíme jen stíny okolních objektů a žádné jiné světlo, takže vše vypadá tmavě. Abychom mohli vidět v noci, potřebujeme jiný zdroj světla, jako jsou lampy, světlá ze střech nebo městské osvětlení.
Je třeba si uvědomit, že světlo produkované hvězdami má také dlouhou cestu k našim očím, a i když má určitou intenzitu, mnoho světla se rozptýlí a ztrácí se v atmosféře Země.
Ve skutečnosti je tma v noci přirozeným a nezbytným faktorem pro naše tělo a přírodu. Noc umožňuje našemu tělu odpočívat a regenerovat se, a také umožňuje životnímu prostředí kolem nás dýchat a udržovat rovnováhu.
Zkrátka, tma v noci je důležitou součástí přirozeného cyklu dne a noci a i když svítí hvězdy, světlo, které produkují, není dostatečně silné na to, aby osvětlilo celou Zemi.
…
Tak a je to. Text mezi tečkami … … je vygenerován pomocí AI.
Konec přemýšlení, konec psaní ročníkových a diplomových prací, netřeba marketingových specialistů. Vše zvládne umělá inteligence.
A lidstvo zblbne.
Nu a včera jsem se od Michala v hospodě dozvěděl o umělé inteligenci, která je k dispozici na vyzkoušení a on-line vám i v češtině odpovídá a umí generovat texty a to včetně například marketingových strategií nebo opravování kódů při programování v html …
Nuže, zkusil jsem tedy před chvílí poškádlit AI a vyžádat si fejeton na téma: proč není v noci světlo, i když svítí hvězdy. Trvalo jen pár vteřin a AI začala psát:
…
V noci není světlo, i když svítí hvězdy, protože hvězdy emitují světlo, které má pouze minimální intenzitu. Ve srovnání s Sluncem, které produkuje silný a jasný světelný tok, je světlo produkované hvězdami velmi slabé.
V noci, když se díváme na oblohu, vidíme jen stíny okolních objektů a žádné jiné světlo, takže vše vypadá tmavě. Abychom mohli vidět v noci, potřebujeme jiný zdroj světla, jako jsou lampy, světlá ze střech nebo městské osvětlení.
Je třeba si uvědomit, že světlo produkované hvězdami má také dlouhou cestu k našim očím, a i když má určitou intenzitu, mnoho světla se rozptýlí a ztrácí se v atmosféře Země.
Ve skutečnosti je tma v noci přirozeným a nezbytným faktorem pro naše tělo a přírodu. Noc umožňuje našemu tělu odpočívat a regenerovat se, a také umožňuje životnímu prostředí kolem nás dýchat a udržovat rovnováhu.
Zkrátka, tma v noci je důležitou součástí přirozeného cyklu dne a noci a i když svítí hvězdy, světlo, které produkují, není dostatečně silné na to, aby osvětlilo celou Zemi.
…
Tak a je to. Text mezi tečkami … … je vygenerován pomocí AI.
Konec přemýšlení, konec psaní ročníkových a diplomových prací, netřeba marketingových specialistů. Vše zvládne umělá inteligence.
A lidstvo zblbne.
Pan Halpern a pan Johnson
01.února 2023 07:39 / zařazeno v kategorii: o rodině
Nuže tedy vzhůru do divadla! Lístky jsme měli koupené už někdy od října, takže těšení bylo dlouhé. Navíc měl Matěj nějaký kurz v Praze a Kačka zase turnaj ve volejbale. Ale nakonec jsme se všichni sešli v Ungeltu.
Pan Němec a pan Kostka předvedli herecký koncert. Nejlepší na tom bylo, že i dětem se to líbilo a Matěj cestou domů nahlas přemýšlel o poslání té hry.
Zvláštní bylo, že jsme každý došli k jinému závěru.
Matěj soudil, že šlo o vzpomínky, které si každá z postav chtěla uchovat, Monika s Kačkou měly za to, že to celé popoháněla kupředu zvědavost a já jsem v tom viděl potřebu přátelství.
Inu, móc dobrý divadlo to bylo. Běžte se na něj do Ungeltu podívat. Pan Halpern a pan Johnson se to jmenuje.
Pan Němec a pan Kostka předvedli herecký koncert. Nejlepší na tom bylo, že i dětem se to líbilo a Matěj cestou domů nahlas přemýšlel o poslání té hry.
Zvláštní bylo, že jsme každý došli k jinému závěru.
Matěj soudil, že šlo o vzpomínky, které si každá z postav chtěla uchovat, Monika s Kačkou měly za to, že to celé popoháněla kupředu zvědavost a já jsem v tom viděl potřebu přátelství.
Inu, móc dobrý divadlo to bylo. Běžte se na něj do Ungeltu podívat. Pan Halpern a pan Johnson se to jmenuje.
2023
v ne(na)pravid(t)elném deníku
můžete číst: