to není moje

27.ledna 2023 07:37 / zařazeno v kategorii: o událostech

Odcházeli jsme s přáteli ze Staroměstského náměstí, kde jsme si užili setkání s Petrem Pavlem. My měli auto až u Anděla. Ne tak kamarádi.
"My asi půjdeme pěšky, kde máte auto vy?"
"Támhle u Národního divadla."
"Tak to je po cestě."
A šli jsme Melantriškou, Havelskou, přes Uhelný Trh, Skořepkou, přes Betlémské náměstí, Betlémskou, Karolíny Světlé … a už jsme tam byli.
"A který je to autíčko?", ptám se, "Támhleto bílý?"
"Jo, to je vono … Vlastně není. Kde mám auto? Tady to není moje auto!"
Nastala chvíle pomalu vzrůstajícího zděšení.
"A kde to vlastně jsme?"
"Na tady u rotundy, v Karolíny Světlé …"
"… a … aha … tak to asi parkuju vedle v ulici."
Přešli jsme do Divadelní a tam jsme se rozloučili:
"Máte ho tu?"
"No … asi … jo … asi … támhle …"
"Tak jo, my jdeme tuhle na nábřeží. Ale kdybyste ho nenašli, volejte o pomoc."
Nikdo o pomoc nevolal, takže to dobře dopadlo. A já se cestou stihl nechat ostříhat, neboť paní kadeřnice byla ještě v oficíně, když jsme šli kolem.
Úspěšný odpoledne to bylo: byl Staromák, auto se našlo a já mám čerstvej sestřih.
Teď už jen ty volby aby dopadly.