WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

black eyed peas

To děsně profláklý pořekadlo, co každý zná, to jsem v pátek oprášil a choval se podle něj.
Jaký že to je?
No přece: krmte tu bestii!
Vůbec nezastírám, že rád jím, ovšem má to svoje špecifiká, ako sa hovorí na Slovači. Nemá cenu rozebírat můj přístup k jídlu jako k plnivu a pohled na věc prizmatem cena/výkon. Ovšem, když jde o knedlíčky dračí mámy …
Začneme-li od začátku, pak je třeba napsat, že naše si-fu má takovou hospůdku a tam vaří opravdový čínský jídla, což jsou jídla jiná, než člověk dostane v ostatních restauracích, které samy sebe za čínské označují. Je to prosté. Je to Číňanka a tak ví, jak se u nich doma vaří. Nu a občas dělá takový ty jejich obyčejný jídla, jako třeba v pátek.
Týden dopředu totiž inzerovala, že v pátek budou knedlíky. Ano, i v Číně se dělají knedlíky. Ale kapánek jiné, než u nás.
Jsou plněné. Něco jako třeba "knedlíky plněné uzeným masem" … to pramálo chutné cosi si člověk může koupit třeba i mražené v konzumu. Jenomže tady je to pochopitelně jinak. Na polotovar z konzumu bych přeci nešel. Ty páteční knedlíčky byly z podobného těsta, které u nás známe z knedlíků třeba borůvkových. Tedy sice kynuté, ale velmi slabé. Prostě kápku jiné. Jenomže ani na to těsto jsem nezabral, nejsem kapr. Přišel jsem na tu náplň. Ta páteční byla znamenitá a nebývá moc často.
Přišel jsem si pochutnat na knedlíčcích plněných masovou směsí s pórkem a s čerstvými plody vigny čínské. O to šlo. Tady u nás jsou ty plody známé jako černooké fazole nebo jako "black eyed peas", což není ta hudební skupina, ale luštěnina.
Je to obyčejnské čínské domácí jídlo, jenomže aby ho člověk dostal, musí být doma v Číně. A nebo si dojít k naší si-fu.
Tož jsem si tedy došel a došel jsem si včas, neboť někdy v pět odpoledne už byla na síti zpráva, že knedlíčky jsou vyprodané.
Nu, stih' jsem to a pochutnal si. Byly výtečné.