WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

neprojdou

Ano, višně mají pecky. Není to nic k divení, anóbrž ku práci.
Když minulý týden Ljuba odstraňovala pecky z višní, říkala cosi o metodě čínských hůlek. To se ovšem u nás nemůže uchytit. U nás máme odpeckovač. Jenomže on je takovej … no jak to říct. Takovej nepříjemnej do ruky. Na prostředníček a ukazováček se navleče a palcem se mačká. A to dá palci i ostatním prstům zabrat.
Existují ovšem i jiné odpeckovače, čímž se dostávám k sobotnímu nákupu. Bylo to raz dva a doma byl odpeckovač značky "pohodlný". Jen se do něj višně nasypou a mačká se to šikmo shora. Pecky padají do nádobky, višně do misky.
No jo, ale co se stane, když Kačka přinese pár mirabelek a zkusí je taky odpeckovat?
Zakousne se to.
Pecky mirabelek jsou větší a tudíž dírou pro pecky višňové neprojdou.
Tam, kde nepomůže síla, pomůže ještě větší síla. To je často používaná poučka. Kačka poučku použila. Použila tedi i větší sílu a výsledek se okamžitě dostavil.
Zaseklo se to ještě víc.
A protože je odpeckovač plastový, pouze trn na pecky je z nerez oceli, muselo se stát, co se stalo. Plast se odštípl a nový odpeckovač je … no, to se uvidí za rok, co je. Možná to ještě půjde. V nejhorším bude muset bejt novej.
Když to tak počítám, říkám si, jestli nejsou levnější ty marmelády z konzumu. No … asi to bude tak na stejno, ale ty naše, ty jsou domácí.
A znamenitý, to se musí nechat.