2018

nechci bejt ajťákem

No pochopitelně, že se to neobešlo bez vystupňovaného napětí a vysoké míry vzájemné dožranosti. Tak je to vždycky, když jsem za ajťáka a mánetechnickáHanička za uživatele. Já se ji ve své bláhovosti snažím poučovat tak, aby si napříště byla schopna nastavit základní parametry sama nebo v tom nastavení alespoň neudělala zmatek a mávzdělanáHanička se snaží mi vysvětlit, že už jí zase říkám, co má dělat, což nesmím (to se mi taky nesmí říkat), a že jí stresuju, protože nadávám, jak to má celý zmotaný.
Nu a tak už to probíhá tak dva dny a včera úsilí vrcholilo, protože telefon byl přepojován pod nového operátora, po novou identitu, staré maily a staré kontakty musely být pod tuto identitu přeneseny, což je dycky děsná pakárna a já musel volat o radu do Applu a pak obětovat vlastní účet, abych vytáhl alespoň část kontaktů a přenesl je pod tu novou identitu. Eště před chvílí jsem řešil nastavení mailu …
"Heslo? Už zase heslo? Který"
"No to k mailu."
"A jaký to je?"
"No to přece nevím. Ale je to jiný, než k telefonu."
"Aha. Tak tohle."
"To ti nejde. Server ho odmítl."
"No to je dobrý. Tak teď jsi mě splet'!"
"Bez hesla to nepůjde."
"Kterýho?"
"Toho k mailu. Když si potřebuješ vyzvednout poštu."
"A já tam mám heslo?"
"Máš, jinak by to nefungovalo a už jsme ho dávali do počítače."
"Aha … tak to fakt nevím …"
"Tak si ho tam zkus znovu zadat. Je to potřeba."
"Tohle? … Jo! Tohle!! Už to je!"
"Hurá. Tak to bysme měli."
"Ale já tu žádný maily nemám!"
"Vždyť jsi všechny přečetla na počítači."
"No, to jo, ale vony se mi sem nenahrajou?!"
"Ne, jenom ty nový."
"Aha …[zklamaně] … tak můžeš mi aspoň poslat test?"
"Jo, hned."

Čímž jsem přišel na to, že jsem si kvůli tý děsivý operaci přemazal vlastní kontakty na počítači. Ty já měl ale předem zazálohovaný a stačilo smazat/načíst zálohu a sloučit. Ale to už byla prkotina. To ani nestálo za řeč.
To důležitý je, že už nechci bejt ajťákem.