WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

vzápětí přišel čin

Stejně jako se brejle špatně hledají bez brejlí, o berlích se špatně chodí bez berlí. Pročež Matěj berle obdržel, aby se mu dobře chodilo. Ovšem nejedná se o žádné dálkové pochody. Jen nezbytné přemístění z bodu A do blízkého bodu B. Vzdálenější body je třeba zvládnout buď dopravním prostředkem nebo odložit na jindy. Včera jsem tedy vezl Matěje do školy i ze školy. Takhle se bude vozit, dokud bude mít sádru.
Odpoledne jsem našel místo na zaparkování přímo před školou s výhledem na vchod a průčelí budovy. Nalevo vedle vchodu je ve zvýšeném přízemí okno pana školníka. To tak bejvá. Pan školník musí mít přehled. Ovšem nejen přehled má pan školník. Kromě přehledu může mít například i žízeň, což včera předvedl v přímém přenosu.
Dívám se ke vchodu, jestli už Matěj nejde a vidím, že nejde, ale taky vidím, jak se pomaloučku otevírá školníkovo okno. Poté, ještě pomaleji, se z okna vynořuje lahev plzeňského. Polehoučku, jako by vánek lahev na parapet pokládal, ukládá pan školník svůj nápoj za okno k vychlazení. Okno se tichounce přivře, aby se ještě jednou otevřelo a druhá plzeň se snesla vedle té první. Jako do vatičky. Pan školník se spokojeně usmál na svá dvě piva a tiše a definitivně zavřel okno.
Má to jen jednu chybu, pomyslel jsem si. To zvýšené přízemí je zvýšeno málo. Tam se dá dosáhnout. Já bejt klukama z gymplu, hned si toho všimnu a pivo by tam dlouho nevydrželo.
Jen jsem na to pomyslel, vyšla ze školy malá skupinka příkladných studentů. Byli veselí a všímaví. Student by si měl samozřejmě všeho všímat a dělat si vlastní úsudek. Byli to studenti šikovní, neboť si všimli okamžitě a utvoření úsudku bylo otázkou několika sekund. Vzápětí přišel čin. Přesně podle scénáře. Kluci se nerozmýšleli ani chvilku. Jeden se opřel rukama o fasádu gymnázia, druhý si mu vlezl na ramena, první se postavil a ten druhý měl rázem hlavu nad římsou okna a plzeňské kuželky na dosah.
A to byla ta chyba, které se student dopustil. Chyběla mu zkušenost. Byl totiž oknem vidět. Pan školník zřejmě kdesi uvnitř za oknem hlídkoval a jakmile zjistil podezřelý pohyb kolem svých plzeňských, bleskurychle otevřel okno a svůj majetek zručně přemístil z chladu ulice do tepla a do bezpečí své úřadovny.
Nu co naplat, kluci slezli z okna a ze sebe a spěšně se odebrali za roh, aby nebyli tolik na očích, jelikož takový neúspěch není nic, na co by měl někdo koukat.
Upřímně řečeno, doufám, že si jim to příště povede. Ta pohotovost si zaslouží odměnu.