2018

zánik Anihilace

Nepouštím se do filmové kritiky často, ba dá se říct, že téměř vůbec. Ono je to vždycky ošemetné, protože člověk hodnotí dílo někoho jiného a měl by se na to dívat objektivně stejně jako třeba na obraz či knihu. No jo, ale buďte objektivní a nezaujatí, když každé dílo by ve vás mělo vyvolat nějaké vlastní pocity a zaujetí. Takže je složité být filmovým kritikem poctivým a nezaujatým. Čili mi nezbývá než být zaujatým nebo nebýt kritikem. Tolik obecně.
Nu a teď konkrétně k jednomu novému filmu.
Pochopitelně jde o sci-fi, jelikož je nám tenhle žánr s mojívzdělanouHaničkou velmi blízký. Film se nedostane do kin, běžel jenom u Amíků a tam ho pak prodali vysílacímu gigantu Netflix, čímž se v pondělí dostal jako novinka i k nám. Anihilace se to jmenuje. Četl jsem o tom filmu jako o jakési senzaci, je to podle první knihy trilogie, kniha byla oceněna prestižní cenou Nebula. MásečtěláHanička část knihy přečetla jako přípravu. Ale jenom část. Že prý je to těžko srozumitelné a příliš temné. Já se k tomu nedostal, tudíž jsem měl na film čistou hlavu.
Tak jsme si k tomu sedli. Mělo nás varovat už to, že jsme ten film dokoukali jen do půlky a pak si řekli, že si ho dokoukáme až v úterý, aby toho nebylo moc najednou. Včera jsme to dali. Já u toho skřípal zubama. Totiž: člověk už nějaký to sci-fi přečet' i viděl. Jedná se většinou o zábavu a někdy, když se to autorovi podaří, i o dílo s nějakou myšlenkou k zamyšlení. Zábava má bavit a nedrhnout na logických prohřešcích. Vážné dílo - no to je vážné dílo, pokud takové je, a pak by nás nemělo při vážných myšlenkách vyrušovat nevážnými momenty. Jsou i díla, která dokáží obojí spojit, ale těch je jako šafránu. Anihilace se tváří jako vážné zamyšlení a filozofující dílo, jemuž předchází pověst díla s vyřčenými otázkami bez odpovědí. A že prý by mu diváci nerozuměli, takže to bude lepší prodat Netflixu jen pro fajnšmekry.
Já to vidím tak, že tvůrci byli po průšvihu v Amíkově v kinech rádi, že jim za tu slátaninu aspoň někdo zaplatil, aby nebyli v červenejch. Když pominu, že je film opsán z knihy, která je opsána od bratří Strugackých tak, aby nebylo poznat, že autor čórnul nápad i některé rekvizity z Pikniku u cesty a hlavně z Tarkovského Stalkera, a přidal politicky korektně vyvážené výhradně ženské hrdinky, tedy černošku, mexičanku a tři bílý, z nichž jedna má rakovinu, druhou sežere medvěd (teda něco jako skoro medvěd) a třetí je hlavní hrdinka, která jde zachránit manžela, kterýmu zahla s černochem, tak musím říct, že takhle pitomou snůšku chyb by těžko nahromadil i brouk Pytlík. Tedy chyb, které se vědecké fantastice těžko odpouštějí. Hrdinkám už chybí jen pionýrské šátky a nějaké to úderné heslo.
Přiznám se, že nejvíc mě vzteká to, že někteří, kdož film už viděli, jej adorují jako novou klasiku či jako film málo komerční a příliš intelektuální, plný vědeckofantastické teorie. Prdlajs. Chybí mu dodržování základních pravidel a ve výsledku popisuje chování zcela nepřipravených osob, jež lze přirovnat ke skálopevnému přesvědčení pěti slepic, které se rozhodly ulovit lasičku, že to snadno zvládnou v kolčavím příbytku.
Inu při této Anihilaci dochází především k zániku jí samotné.