2018

mlaskavý

Znáte ten zvuk, kerej zní, jako by někde za rohem vytahoval poustevník sandál z bahna? Znáte, že jo. A ten zvuk já včera v podvečer zaslech. Teda ani ne tak zvuk, jako zvuky. Zástup poustevníků vytahoval sandály z bažiny. Ale tak nějak slabě. Spíš to byli poustevníčci vytahující sandálky z bažinky.
Co to může uvšechvšudy bejt?
Jdu se podívat k rybníčku a už to slyším. Ta zlatá ryba má vystrčenej čumák z vody. Napůl je vystrčená celá nahoru do potůčku a tou žabí tlamou vožižlává z kamene řasy či co. Koukám na to a hned vedle je jiná ryba, ta strakatá, a žižle z břehu taky něco, co tam je. A karásci žbluňkaj u kamene vprostřed rybníčku.
"Haničko, vidělas to? Ty ryby mlaskaj!"
"Jo, každej večer pod voknama a jakou dobu. Tys to eště neslyšel?"
"No … slyšel, párkrát. Ale to bylo dyž je krmíme. Ale že by takhle lezly z vody?"
"Jo, prej je to správně. Ryby maj bejt hladový a aktivní."
"No tak to jo, taktivní teda sou. Mlaskaj na celý Oleško."
"No bóže, tak jim to přej."
Tak já jim to teda přeju. A kdybyste náhodou slyšeli někde u nás na vsi velký mlaskání, ničemu se nedivte.
To sou naše ryby.
Aktivní.
Mlaskavý.