WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

nešikovný ovoce

U nás se nic jakživo nevyhodilo, o tom už jsem si tu psal. A tahleta vzpomínka mě vedla k tomu, že ani žádné ovoce nepřijde nazmar. Moruše jsou sklizeny, z broskví mi zbyla jenom jedna, kterou jsem slupnul hned na zahradě, tak teď přišly na řadu mirabelky.
No jo, ale co s nima? Je to takový nešikovný ovoce.
Povídal onehdá kamarád Jarda, že on z nich vloni nechal vypálit slivovici, že to dělají tuhle kousek od nás. Myslel jsem na to a nezůstalo u myšlení.
Včera nadešel den první, tedy den sklizně.
Na zem plachty a setřepat. To bylo to nejsnažší. Ale pak se to musí vytřídit a zbavit listí. To už tak snadný nebylo. Jakživo bych neřek, že to dá takovou práci. Je to hrozná piplačka. Lepí se to, maže se to, kutálí se to. No jak píšu: je to takový nešikovný ovoce. Celej den jsem se s tím mořil.
Výsledkem jsou dva koše s vytříděnými mirabelkami. Je jasné, že jich není dvěstě kilo. To je prý minimální množství. No, uvidíme. Dneska to zavezu do pálenice. Jestli to neprojde, nedá se nic dělat. Pokus byl učiněn a teď už je to na paličích.
V každém případě je to zkušenost pro příští rok.

ps …

A je to!
55kg mirabelek je předáno v pálenici a že prý z toho může být tak 3,5litru pálenky … někdy v listopadu
Takže kdybych se v listopadu nehlásil, unavil jsem se ochutnáváním mirabelek …