WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

není vidět na počasí

"Tak vidíš, už prší," konstatovala Kačka, čímž potvrzovala svoje důvody, proč nejít odpoledne ven cvičit.
"A navíc cvičím doma," přidala jako tečku za odpoledním případem.
Nu a já jsem tedy byl na vahách. On tedy Tomáš potvrdil, že stíhá i tai ti, ale při pohledu z okna jsem si nebyl jist, zda vůbec venku jsou. Střídavě pršelo a padal sníh s deštěm. To není úplně ideální počasí na cvičení. Nakonec zvítězila kamarádská dohoda. Prostě jsme si řekli, že si zacvičíme, tak jdeme na to.
A ono jo, ono se cvičilo.
Matěj dojel na hřiště na koloběžce, Tomáš na kole a Ondřej taky přijel na kole. No pánové, dneska je fakt počasí ideální na cyklistiku. Už proto, že krzevá to, co padá shůry, není vidět na to mizerný počasí.
Nu a tak jsme si po tréninku oddílu zacvičili i my. Pokročili jsme pod Tomášovým vedením v nové sestavě a bylo to fajn. Jen ty rukavice nám krapet namokly a bundy, byť s nepromokavou úpravou, bylo potřeba řádně usušit.
Psa by do tohohle počasí člověk nevyhnal. Ostatně taky proč, žádnej pes se s nikým na ničem nedohod'. Tak proč by lítal v tom mokrém sněžení venku, že.
To jen my, tvorové z rodu člověka rozumného občas blbnem. Snad nám to vydrží.