WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

nejdřív se podívej do krku

Já teda vedro moc nemusím. Vlastně vedro vůbec nemusím. Někdo může tvrdit, že vedro je furt lepší než zima a já na to říkám, že proti zimě člověk vynalezl kožich nebo kamna, ale na vedro nic není. Tomu se nedá utéct v kožichu ani zalézt ke kamnům. Nanejvejš tak do vody, když je po ruce. Vedro tudíž patří na okraj mých zájmů. V sobotu bylo vedro. Ostatně ono už je léto, tak vedro bejt může, ale rozhodně nemusí bejt kvůli mně.
A co s tím, když teda to vedro je?
No, zkusil jsem tuhlectu klimatizaci. Vypůjčenou. Moc to nemám rád. Dělá to rámus, fouká z toho studenej vítr, člověk z toho může nastydnout … a vůbec, na rozdíl od kamen proti mrazu se mi klimatizace jeví tak nějak proti přírodě. Proč to tak mám, to nemůžu vysvětlit, páč to sám nevím. Ale nešť, bylo třicet, tak jsem to zkusil.
No a měl jsem pravdu.
Dělalo to rámus, dokonce chvílema nesnesitelnej, skoro to nechladilo, ale i tak z toho šel trochu studenej vzduch … krám je to. Naštěstí jenom pučenej. Nějak jsem to přežil, v neděli už bylo naopak deštivo, tudíž bylo na čase ten aparát uklidit.
Vodpojil jsem to ze zásuvky, odmontoval tu rouru, co vede z okna a …
… a tu na mě z té roury cosi vypadlo.
Zmuchlanej balík igelitu. Byl vstrčenej hluboko v tý odvětrávací rouře, co vedla z okna!
Tak tady byl ten pes zakopanej, proto vono to nechladilo a jenom to vyrábělo pekelnej rámus. Vono to nemohlo dejchat ven, tak si to honilo ten chladnej vítr jen dokola vevnitř a ta kapka, co to pustilo do místnosti, ta to vedro nemohla uchladit.
Bylo jasné, že tady přestalo platit pořekadlo o darovaném koni a jeho zubech. V tomhle případě platilo: půjčenému koni se nejdřív podívej do krku. Tedy rozuměj půjčené klimatizaci nejdřív prohlédni odvětrávací rouru. Páč dybych se nejdřív podíval, tak …
Inu což, eště bude příležitost to alespoň jednou vyzkoušet. Teprv pak uvidíme.