WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

Humberto

Já nevím, co ty děti furt mají s tím cirkusem. Mně se do cirkusu nikdy moc nechtělo. Důvod neznám, prostě to tak vyšlo. A o klaunech, o těch si myslím své. Ti dobří klauni mi odpustí, ale já potkal dycky jenom ty zlý. Začalo to, myslím, kdysi dávno na nějaké vánoční či mikulášské besídce, kdy jsem se nějak dostal do blízkosti strýčka Jedličky. Vůbec netuším a nepamatuju se, co se dělo, jen ve mně zůstává takovej pocit jakéhosi zesměšnění na veřejnosti pro obveselení publika. A tohle se vleče se všemi těmi klauny, co jsem je kdy v cirkuse potkal. Naposledy si z nás chtěl dělat blázny ten klaun z cirkusu Medrano, ale když jsem nespolupracoval, nebyl umanutej a šel udělat tajtrlíka z toho pána vedle a se mnou jen tak nezávazně šaškoval, což popisuji zde. A ještě dva roky před tím si chtěl dělat kašpara z naší malé Kačenky klaun v cirkuse Bernes, ale ta se taky nedala, ikdyž byla ještě maličká. Zde zapsáno a foceno, jak to bylo zrovínka před osmi lety.
Suma sumárum je div, že mě Kačka ukecala, abychom šli v sobotu do cirkusu Humberto. Možná se to povedlo kvůli tomu jménu a knížce pana Basse. Ba dokonce při úvodním představování jsem špitl, že tenhle klaun vypadá dobře.
No, mejlit se je lidský.
Opět nastalo používání publika tak, aby použitý byl nějak zesměšněn a publikum se chechtalo. Stalo se a na nás vychrst' klaun půl flašky vody. Ha ha, to je přeci legrace, dyť je to jenom voda, to uschne. Eště, že ten foťák je utěsněj proti vodě. Kdyby nebyl, bylo by to dost drahý představení.
Když pomineme toho parchanta klauna, byl to docela fajn cirkus. Artisti se snažili, sloni a lvi byli a byl i kouzelník, což Kačku nadchlo, jelikož nevěděla, jak to vlastně udělal, že se s tou slečnou v krabici vyměnil a místo něj na té krabici stála ona a on vylezl z krabice. Inu kouzelník.
Kačka byla nadšená a o to šlo. Já jsem to tak nějak vydržel už s přihlédnutím k tomu, že život cirkusáků nemůže bejt žádnej med a při téměř prázdném šapitó, kdy jsou v hlavní sezóně v nejexponovanějším odpoledním čase o víkendu obsazeny jen sedačky v lóžích a pár židlí za nimi, jsem si spočítal, že uživit to celé, zvěřinec a sami sebe nebude žádná legrace.
Možná kdyby měli hodnýho klauna, chodilo by třeba víc lidí.
Obrázky z klaunem politého foťáku jsou tentokrát uloženy tuhlec v galerii.