2018

usazování skončilo

Světa běh se vždycky nakonec usazuje do rovnovážné polohy a tím nám dává zlenivět. V čase turbulencí lenost opadá a jsme připraveni k činu. Zdálo by se, že právě probíhá ono usazování a lenivění. Je to ovšem pouhé zdání a opak je pravdou neboť je mlha.
Mlha je každý podzim, řeknete si.
A máte pravdu.
Na mlze není nic divného, ba někdy je i fotogenická a vždycky je v ní nádherně ticho. No jo, ale když je to ticho moc dlouho, je to divný. Jako například včera ráno.
Autobus jede dětem v 7:07. A pak je ticho. Jenomže ono bylo ticho jen do půl osmý a pak zazvonil telefon:
"Tatínku, on nepřijel autobus…."
Usazování skončilo a nastala turbulence.
Rychle dokončit ranní očistu, popadnout co třeba a rychle vyzvednout děti na zastávce a rozvést je do škol. Je to naštěstí po cestě, takže s mírným kličkováním, abych se vyhnul ranním zácpám v ulicích Prahy jsem to stihl. Matěj to měl těsně asi dvě minuty po zvonění.
Dobrý, turbulence uklidněny, můžeme se vrátit k rovnovážné poloze.
Nedalo mi to a zkusil jsem zjistit, proč autobus nejel. Nečekal jsem, že bych se dostal až k člověku zodpovědnému za naši linku, nicméně stalo se. A tak jsem se dozvěděl, že náhradní řidič (náš má zrovna nějaké volno či co) sice do práce nastoupil, ale ráno vynechal dvě jízdy. A jako oficiální důvod uvedl, že zabloudil v mlze.
No páni inženýři!
Já tou samou mlhou rozvážel děti stejnou cestou jako autobus. Ano, mlha byla, ale mírná, vidět do zatáčky a na odbočky bylo.
A i kdyby nebylo (jako že bylo): kterej dispečer poslal nováčka na trasu, aniž by ho nechal projet a ověřit si trasu předem? Šlendrián!
Odpoledne jsem se pak dozvěděl od Kačky, že dvě děti nebyly ve škole, jelikož ten školní autobus jede jenom ráno a pak má pauzu až do odpoledne.
Nuže pan dispečer vod autobusů má tedy na svědomí jedno zameškané školní půldne a až budou děti říkat: "to neumím, to jsem zrovna chyběl," padne veškerá hanba na jeho hlavu.
Obávám se však, že ho to pranic netrápí.