WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

už je zase vlhko

Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty, … zpívá se v jedné písničce pro pamětníky. Zrovna jsem byl dešťovkou z dešťoměru zalít kaktus na okně, čímž jsem porovnal měření metodou prastarou i novodobou elektronickou a shodují se. Napršelo 29,5mm převážně za včerejší pozdní odpoledne a k tomu ještě připadlo pár kapek přes noc.
V letech hojné vláhy to není nic pozoruhodného, nicméně teď naše příroda potřebuje doplnit to, co za poslední rok ubylo. Začátkem roku to vypadalo se sněhem dobře, ale v předjaří jsme na tom byli bledě, tedy suše. Po Velikonocích se počasí umoudřilo a vláhy se zahradám i polím dostává v míře přiměřené. Tudíž se vody povrchové i podzemní pomalu doplňují a při pohledu přes pole do údolí Zahořanského i Zlatého potoka už to vidíme na vlastní oči. Pára stoupající z lesů dává najevo, že už je zase vlhko, jak má být.
Nezbývá, než mrknout někam do lesa, jestli už porostou …

ps: šílenství meteostanice se dostává do další fáze: stejných 29,5mm naměřila z neděle na pondělí a přitom nespadla ani kapka! Jedna z možností, které mě napadají, je tak silné rušení rádiovým signálem, že si s tím ta krabička neví rady a prostě se zvencne.