WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

z kopce na kopec

Vždycky jsem ke všem těm kampaním, rozjezdům a startérům měl rezervovaný přístup. Ono to bude asi tím, že sám nějak nemám v povaze si o cokoliv říkat. Jestli je to dobře nebo ne, to tu rozebírat nebudu, ale pravdou je, že se to celé nějak otočilo. Přinejmenším tím směrem, že bych třeba mohl přispět na něco, co bych si přál, aby vzniklo. A tak se stalo, že jsem poslal příspěvek na vznik posledního filmu pana Švankmajera. Podařilo se, Hmyz byl natočen, po celou dobu se mnou stejně jako s ostatními přispěvateli komunikoval tým kolem natáčení, dostal jsem knihu i film samotný. Líbil se mi a jsem rád, že jsem se mohl toho praštěného nápadu zúčastnit. Tím se tedy zásadně můj pohled na přispívání změnil. A ejhle: už jsou tu další věci, který bych chtěl.
Tak třeba stativ k fotoaparátu. Je to s ním stejný jako s foťákem samotným. Chci miniaturu velikosti špendlíku s vlastnostmi betonového pilíře. U foťáku jsem tak dlouho vybíral, až jsem vybral správně - tedy doufám, že Olympus neskončí a svoje technické vychytávky bude vyrábět dál. Se stativem jsem měl zatím jen patálie. Asi tak třetí v pořadí, kterej už se nechvěl jako ratlík v mrazu, jsem o prázdninách rozlomil. Poslední stání měl ten stativ,
když jsme s Ondřejem fotili blesky. Pak už se pomalu poroučel, až nakonec v srpnu praskl centrální třmen. Bylo to na reklamaci, jenomže stativ už se prý nevyrábí a tak mi vrátili peníze. Co bez stativu? Pořídit si nový! Jenomže jakej?! Shodou čirých náhod se ten můj rozlomil právě ve chvíli, kdy běžela další kampaň. Tentokrát stativová. Prohlédl jsem si, o co půjde a protože už od spečnosti Peak Design mám nedostižnej popruh k foťáku, kterej tahám furt, přispěl jsem a koncem roku by měl dorazit dokonalej stativ, kterej se blíží svými vlastnostmi tomu betonovýmu sloupu a lehkej bude jako pírko a složím ho do kapsy. Tedy skoro jako pírko a do kapsy u batohu. Už se těším.
A do třetice takhle vidím, že se vybírá na jednu ztřeštěnost, co jsem ji ještě nezažil. Na laně už jsem skákal, na padáku taky, v plastikový kouli jsem jel, z prkna do vody spad', ale tohle jsem ještě nezažil. Dva kiláky na laně nad údolím jako Batman rychlostí prý až osmdesát kiláků! No to musím mít! Do toho du! A tak jsem přispěl. Přispěl jsem dost na to, abych měl lístky pro nás všechny i pro kamarády. Teď už jen tu lanovou dráhu postavit. Že prý má být příští léto v provozu. No, uvidíme. Byla by to bomba. Snad to těm bláznům vyjde a já se proletím nad Šumenským údolím na laně.
A že už to vypadá, že jsem se taky zbláznil? I proč ne. S Hmyzem to vyšlo, stativ už se vyrábí, tak to lano natáhnout z kopce na kopec by snad neměl bejt takovej problém, ne?