WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

Cimrman k maturitě

Na průmyslovce to byl pro nás svátek, když paní profesorka Klementová přinesla desku s předscénami pánů Wericha a Horníčka. V hodinách češtiny jsme je poslouchali a pak si o nich vyprávěli a rozebírali jsme je. Od té doby je poslouchám pořád.
Nu a ve středu mě překvapil Matěj s žádostí, jestli by si mohl přijít vypůjčit Cimrmany. Že prý to má k maturitě.
No to by měl Jára Cimrman radost!
To je nádhera. Tak ono se to pořád učí. A já už myslel, že je konec se všemi těmi nádhernými díly. Že se teď už hledí jen na to, co je na sítích a politicky korektní. Opak je zřejmě pravdou, protože s Matějem už nejmíň rok probíráme z mého archivu díla vskutku významná. Marketu Lazarovou, Stalkera, Smrt v Benátkách, Spalovače mrtvol, … a teď i Cimrmany.
Dělá mi to obrovskou radost a přiznám se, že i trošku cítím jakési zadostiučinění v tom smyslu, že jsem se celou dobu nesnažil nadarmo a teď, i když s podporou Matějova gymnázia, přichází na řadu to, co jsem doufal, že jednou na řadu přijde.
Vážně bych netušil, že se třeba na Tarkovského Matěj přijde podívat a budeme si povídat o Zóně nebo o filmových obrazech pana Vláčila. Teď mám konečně pocit, že ta střední škola má smysl a to i v té záplavě matematiky a fyziky, kterou je tohle gymnázium vyhlášené.
No co vám budu povídat, už se těším, jak se budeme společně bavit tím, jak se daří nebožce.