WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

v Riegrově sále

A že prý je to i s prohlídkou a že by chtěl na ten koncert a že hrajou Vivaldiho a jestli půjdu taky, ptal se Matěj. Neexistuje jiná, než souhlasná odpověď, pochopitelně. Nu a tak jsme šli všichni čtyři, přeci nepůjdeme jen sami dva. Kačka s Matějem byli v Obecním domě poprvé a užívali si tu secesní atmosféru. Kačka uhádla některá jména národních buditelů v Riegrově sále, což mě překvapilo, zatímco Matěj se tomu potutelně usmíval, ale nevím, jestli je uhádl taky.
Nu a pak byl koncert, dostalo se nám od Kačky ještě poučení, že "mezi větami se netleská", což samozřejmě nevzdělané publikum nerespektuje, tak abysme nedělali nevzdělance. A hrálo se. Hrálo se pěkně. Jaro, léto, podzim i zima se vystřídaly přesně podle not a ještě bylo i něco navíc a přídavek.
Nu moc se nám to líbilo a slíbili jsme si, že brzy půjdeme zase všichni na nějaký další koncert, co není tak úplně pro turisty jako tahleta řada.
Tož tak, sezóna začala.