WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

doskok

"Mně se teda moc nechce," kverulovala trošku Kačka, když šlo o malé soustředění v gymnastické tělocvičně, které pořádal Tomáš. Pořádal dvě, ale to první nám vlezlo do programu, takže se konal program a nikoliv cvičení. To druhé, tomu už nic nebránilo.
A tak nastalo povánoční cvičení.
Ono se v té tělocvičně obzvlášť dobře cvičí, jelikož je tam speciální pružná podlaha, vzduchový odrazový pás, doskoky do molitanových kostek, trampolína … a vůbec kdeco pro gymnastický trénink. A protože sportovní wushu je vlastně taková moderní gymnastika, je to ideální místo. Tomáš tam s oddílem jezdí docela často a rád. A tak Kačka s Matějem jeli.
Nu a asi tak hodinu po začátku pozdě odpoledního tréninku volá Matěj.
"Asi jsem si udělal něco s kotníkem …"
Jeli jsme pro něj hned. A hned jsme se taky dozvěděli, že při prvním rozhýbání asi tak pět minut po začátku šparně doskočil a bylo to. Pak se to pokoušel rozchodit, ale nepomohlo to, bolelo to čím dál víc
. Kotník otékal.
Na pohotovosti v Krči čirou náhodou byla pradávná laskavá kamarádka Jitka a tak nám zařídila nikoliv přednostní přijetí, ale rychlé a vlídné zacházení. Rentgen, posouzení a diagnóza:
"Nic zlomeného není, podle všeho je to velmi namožené hlezno, nedá se s tím a nesmí se s tím hýbat, musí to být v klidu a …
… a "Matěji, dostaneš sádru."
A bylo.
První letošní trénink byl odměněn sádrovým metálem.
Ve čtvrtek jedeme na kontrolu a uvidí se, jestli bude sádra pokračovat anebo jestli bude pokračování méně fixováno.
V každém případě to bude tak nejmíň měsíc, možná dva bez cvičení.
Inu, na nový rok gymnastický skok … ale bacha na doskok!