WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

vyplatí se důslednost?

Výchova mení nic snadného, to mi jistě potvrdí každý, kdo se alespoň pokusil někdy někoho vychovávat. A když jde o výchovu kočkenů, darmo mluvit.
Stačí chvilkové povolení, nepozornost, nedůslednost a je po výchově.
Například to, že kočkeni do koupelny nesmějí, to víme všichni včetně nich samotných. Jenomže když jsem v koupelně já, neodvažují se, ale jakmile je tam má paní, jsou tam nasáčkovaní natotata. Z toho je vidět, kdo je ten zlej.
No a včera večer jsem v tom "bejt zlej" pokračoval.
Usmyslel jsem si totiž, že za křesílko Nemo nesmí. Včera na to prostě nebyly vhodné podmínky, rozkousal by tam kabel, udělal by tam binec a vůbec: prostě ne!
Dívali jsme se na detektivku a Nemo to zkoušel. Jednou, dvakrát, třikrát … Nestačilo mu okřiknutí. Musel jsem vstát a dělat zlého páníčka.
"Já vstanu, ale pak uvidíš!"
Nemo si vždycky počkal, jestli vstanu a když viděl, že ano, víc už vidět nechtěl. Odešel se válet pod okno k topení.
A takhle to zkusil dobře pětkrát.
Nedal jsem se. Pětkrát jsem vstal a pětkrát to Nemo nechtěl vidět dál a vrátil se pod radiátor.
Nu a pak nastal zlom.
Nemo pochopil, že tentokrát mu to neprojde a pošesté už jen vstal a na pouhé lusknutí prstů se vrátil zpět pod okno. Ještě udělal dva pokusy a pak už na zbytek detektivky zaparkoval pod oknem.
Vida, jak se vyplatí důslednost, řekl by si laskavý čtenář, který nežije u kočkenů.
Chyba lávky, pravím já.
Dnes je vše zapomenuto a výchova může pokračovat tam, kde včera začala. A stačí nepatrné opomenutí. Stačí, abych z toho křesílka nevstal a bude po výchově.
Důslední jsou totiž nakonec jenom ti kočkeni.