WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

ještě jednu

Dneska budu takovej tajnosnubnej, aby se ne nerozkřiklo, že jsem pijan.
Nuže tedy whisku mám rád, mám své dvě oblíbené značky. Všude se zdražuje, tekže jsem předevčírem v obchodě čekal, že i ta moje lahvička bude dražší. Nebyla. Že by byla ze starších zásob? Že by tahle značka nezdražovala? Že by to Irové viděli jinak? Nevím. Možná se budu divit příště.
Znovu jsem kroutil hlavou včera večer. Byl jsem v takovém cash&carry obchůdku. Mohl jsem si vybrat, vybral jsem si. A protože nejsem pijan a tohle víno jsem ještě neochutnal, vzal jsem jen jeden kartón. Víno, jak jsem večer zjistil přímým ochutnáním z čerstvě otevřené lahve, patří do kategorie "dá sa", jelikož o víně nevím nic, jen to, že mi buď chutná nebo ne.
A teď k tomu podivení.
Hledal jsem, co je to víno zač. Našel jsem a údiv přišel okamžitě. Dobře hodnocené a dostupné v obchodech za bezmála dvojnásobnou cenu!
Tedy páni inženýři, co se to kolem nás děje? Všechno se zdražuje, na nový auta se čeká půldruhýho roku, dřevo na topení je nedostatkovým zbožím a chlast zlevňuje? To jako že při vší tý světa bídě kolem se nakonec bude prodávat pití levnějc, abysme se mohli alespoň pořádně vopít a nebyla nám v zimě zima?
Kdepak, tak to nebude. To bude prostě jen nějakej souběh náhodných jevů, kterej brzo pomine.
Ale než to pomine, dám si ještě jednu!