2018

žebrák na Křivoklátě

Škarohlídi by mohli tvrdit, že se na Křivoklátě zastavil čas. Ono by se to mohlo zdát pochopitelné, už proto, že Křivoklát je hradem královským už od svého vzniku někdy ve 12. století. Je to ovšem protimluv, jelikož čas stále plyne, jak praví zase jiné tvrzení o nějakou tu půldruhou tisícovku let starší. My nepatříme ke škarohlídům a nezabýváme se ani zkoumámín díla Herakleita z Efezu. Prostě jsme se zajeli po dlouhých letech zase podívat na Křivoklání, když bylo v neděli tak hezky.
Nu a jsme u toho zastovování či plynutí času. Ono by se totiž dalo říct, že je všechno, jak má bejt. Merleti šermujou, dámy z Euphoricy zpívají a hrají, kramáři nabízí, co přivezli a v té dílně nad schody na prvním nádvoří je pořád ten řezbář, co si od něj před víc jak deseti roky Matěj přivezl toho prima barevnýho ptáka zobáka, co na ten zobák furt padá, jelikož mu pan řezbář udělal nohy nakročené a tudíž nestabilní. A to je snad to jediné, co se změnilo. Zřejmě došlo k opravě modelu a ti dnešní ptákové pana řezbáře už - pokud stojí - stojí ve stoli spatném a tudíž nepadají, pokud se ovšem rovnou neválí. Ale jinak se tu zastavil čas, což naznačoval i ten žebrák, co se válel pod vozem a opékal se na sluníčku.
Nu, hezké odpoledne to bylo A já si přivez přezku k pásku. Ta stará se mi už před časem rozlomila a tady byla k dispozici nová. Inu, i užitečný ten výlet byl.

Krivoklani_180930-1

Krivoklani_180930-2