WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

něco hořkýho

Tak mě napadlo, jak je to vlastně s mojí závislostí na … no a to je právě to: na čem já jsem vlastně závislej?
Souvisí to tuhle s tou hnědou tekutinou v hrnku, co mi stojí na stole.
Kdysi dávno to začalo čajem. Nějak jsme se díky zájmu jednoho z kolegů na škole začali kapánek zaobírat čajem. V té době byl docela problém dobrý čaj u nás sehnat. Čajovny ani zvláštní obchody na čaj nebyly. Když byla příležitost, dal se tu a tam koupit dobrý čaj v TeeHausu v NDR. Pak už to šlo a začal jsem si zakládat na tom, že o čaji něco vím. Nu a dál, světe div se, mě to nějak přastalo bavit. Sbírku čajových krabic mápořádnáHanička prohlásila za krámy a musel jsem ji vyhodit. Milostivě si nechala jen ty pro mě nejméně vzácné. Z jedné je dokonce dodnes schránka na čaj. Ovšem pytlíkový a ovocný. Znalosti jsem si uchoval, čaj stále piju, zřejmě pořád vím, o co jde, ale tak nějak to už neprožívám. Závislost pominula.
A teď k tomu kafi.
Čaj a kafe se moc dohromady nesnášejí. Abyste mohli vychutnat jemné čajové chutě, nesmíte si jazyk huntovat žádnou výraznou látkou. Mezi takové káva rozhodně patří. Káva se tudíž neřadila do skupiny mých oblíbených nápojů. I to je pryč. Z kávy se stala černá voda získávaná jedním zmáčknutím nějakého knoflíku. Čtyři, pět hrnků denně.
To by se už dalo považovat za závislost.
A hleďme: najednou mi to přestalo chutnat a kafe jsem přestal pít i objevovat. Žádný vyhledávání toho nejlepšího, čerstvě praženého, čerstvě doma mletého a připraveného v dobrém stroji. Nic.
A zase stejný průběh jako s čajem: ke kávě jsem se vrátil. Zas bez prožívání a hledání. Jen prostě hrnek černého hořkého nápoje.
Nyní přichází vrchol: jakživo jsem nepil tu náhražku, to granulovaný instatní cosi, co prošlo tolika mašinama, že káva se z toho nedá poznat ani náhodou. Jo, je to tak. Kafe to neni.
Jenomže stroj na kafe je v opravě.
Takže?
Takže šup lžičku s granulkama do hrnečku. Zalejt vodou … a je z toho taková černá, hořká … nápoj. Během dvou oka mžiků.
A že jsem závislej?
Nevim. Asi jo. Po ránu mám chuť na něco hořkýho.
Vlastně můžu bejt rád, že nemám na polici fernet …