2018

Benátky, den šestý

Jelikož jsme si do Benátek deštníky nevzali, museli jsme si je vypůjčit v recepci hotelu, kam jsme šli vrátit klíče od našeho bytu. Naštěstí měli deštníků akorát, takže jsme mohli ještě i poslední den do ulic. Protože pršelo celý den, už jsem na žádné fotografování masek nevstával. Přispali jsme si všichni a na krátké toulání deštěm už se nám vlastně ani nechtělo. Když jsme však viděli turisty, kterak i v tom dešti nasedají do gondoly, aby se nechali vozit pod deštníky Velkým kanálem, přemluvili jsme se a stanovili si ještě jeden cíl: dům Carla Goldoniho. Není těžké ho najít. Jedničkou dojedete na San Toma, pak uličkou a doprava a doprava a přes kanál Rio de San Toma a jste tam. Domeček není velký, ale uvnitř má dvoreček a schůdky a nahoře v patře jsou kostýmy a divadýlko. Tedy loutkový divadýlko a stejnej kostým, co má ta loutka je i ve světnici vystaven v normální lidské velikosti.
Taky tam mají hráčský stolek s figurínou hráče a rozházenými kartami a mincemi na stole. To aby se vědělo, jak se tenkrát žilo. Nedalo mi to a přihodil jsem hráči na stolek jednu minci.
"No, no, no, no!" upozorňovala a prstem zdvižené ruky odmítavě kývala paní, co tam má na starosti hlídání turistů, aby nedělali neplechu. Pokrčil jsem rameny a usmál se na ni, jako že to už se odestát nedá, mince už je na stole. Paní se zakabonila, ale nic víc se nestalo. Hráč tam má teď o deset centů k dispozici víc.
Pana Goldoniho jsme tedy nechali u hráčského stolku a šli zpátky na jedničku. Ta nás dovezla na Piazza San Marco a my si dali procházku podloubím na rozloučenou s Benátkami. V tom dešti stály na náměstí obrovské fronty. Jedna vedla napravo a za roh do Dóžecího paláce a druhá nalevo zakrouceně do Baziliky Svatého Marka. Stovky lidí. Inu jako v Benátkách - to říká každý. Ale my jsme to před pár dny zažili úplně jinak. Bez front s prázdným vstupem a bez deště.
Inu Benátky jsou každý den jiné.
Došli jsme si pro kufříky, vrátili deštníky a sedli na jedničku, která nás po půlhodině dovezla na Piazzale Roma. Tam si Matěj všiml, že autobus pětka je ve stanici, tož jsme přešli do klusu a tu pětku jsme těsně stihli. Zaklaply za námi dveře a odjížděli jsme z Benátek.
To, že let pak měl dvě hodiny zpoždění a čekali jsme, až nám přiletí jiné letadlo, to už na bezva zážitky nemělo vliv. Naopak: děti měly radost o to větší, když nám jako omluvu za zpoždění dali každému kartičky nabité na 4,50 euro … ty bonbóny máme ještě schovaný.

Gondola u zastávky Santa Maria del Giglio:

benatky_2018_36

Divadélko v Casa Carlo Goldoni:

benatky_2018_37

Loutka v Casa Carlo Goldoni:

benatky_2018_38

Kostým v Casa Carlo Goldoni:

benatky_2018_39

Schodiště v Casa Carlo Goldoni:

benatky_2018_40