2018

čtyřicátej třetí v řadě

Jakživo jsem od vrchnosti nic nechtěl ani nedostal. Tedy kromě toho, a to přiznávám, co konzumuje každý v tomhle státě. To jest vzdělání a zdravotní péči. Ovšem ta zdravotní péče je sporná, jelikož jsem prolezlej zdravím, čímž jaksi není v podstatě za co čerpat fondy. Pochopitelně je to pohled zjednodušený, ale zjednodušit ho je v tomto případě docela potřebné. A to proto, aby bylo možné tady ukázat že jsem si včera poprvé v životě řek' vo nějakej příspěvek na něco.
V rámci předvolebních tahanic a povolebních koalic se tahá a koaluje kdekdo s kdekým a hlavně radši nikdo s nikým, aby se neupatlal vod cizejch názorů. A kladou se podmínky, aby se pak mohlo ukazovat na to, co my jsme prosadili a voni nesplnili … ale to je politika a ta sem nepatří. Nicméně důsledek této je, že náš kraj Středočeský v tomto koalování vykoledoval dětské jízdné zdarma. A to plošně pouze podle věku.
Je tu i další novota a to ta, že i tak je jízdné pro děti i důchodce za čtvrtinu. A tu čtvrtinu kraj vrátí, pokud se jedná o dojíždění do školy. Tak nějak jsem si řek', že když plošně podle věku, nebudu truhlík, a prvně v životě si taky vo něco řeknu.
Zavolal jsem na kraj - tam na to máme přidělenýho pana inženýra. Ten mě laskavě navedl na elektronický formulář k vyplnění a odeslání. A že to zastupitelstvo, až se sejde, posoudí a v případě, že shledá vše v souladu se směrnicemi, nařízeními a vesmíru během vůbec, již uhrazené roční jízdné pro Kačku a Matěje mi prý vrátí.
Tož jsem vyplnil dvě cetličky a odeslal je na radnici. Byl jsem čtyřicátej třetí v řadě - to podle čísla přijatýho podání. A estli mě hejtman vylosuje, dostanu svůj, vlastně dětskej, první příspěvek v životě od vrchnosti.
Jenom teď nevím, estli se nemám stydět, takhle škemrat. Ale co, dyž všici, tak všici.