WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

první centimetr

Dnes mimořádný krátký zápis:
Kačka má letos na sníh štěstí. K svátku jí pocukroval zahrádku a dneska přes noc napadl viditelný první centimetr letošního sněhu. Kačce k narozeninám!
Tak já už jen zajedu pro ten dort a oslava bude úplná.
Tož, Kačenko, všecko nejlepší!

… a opět doplnění: te sníh vydržel akorát den, v neděli ráno už je zase šest nad nulou a zelenej trávník ...

sníh k svátku

Mrknul jsem na okno, jak je venku. A venku nebyla ani námraza, ani jinovatka, ani nepršelo, natož aby padaly kroupy. Venku bylo ticho a tma a na krajíček okna hned k rámu se tiše snášel letošní první sníh. Nebyly to žádné velké kusy. Jen tak trochu pocukrováno v hustotě zatím jen asi jedna vločka na půl čtverčního centimetru. Ostatně na tom až tak nezáleží. Důležité je, že první letošní sníh začal padat právě dnes ráno.
Jest mi tedy provést zápis do statistiky. Letos je tu sníh tak nějak přiměřeně, v docela obvyklé době a o měsíc později, než vloni. Však jsme si taky užívali mírného příjemného podzimu i když v poslední části poněkud šedivě zataženého.
Nuže, zde je statistika o prvním sněhu z woleschka:
?.12.2005, 2.11. 2006, 12.11.2007, 12.2.2009, 17.12.2009, 28.11.2010, 17.1.2012, 27.10.2012, 26.11.2013.
Kdyby náhodou napadlo množství větší, než malé, určitě dám vědět. Teď přidám už jen hezkou pranostiku, která sice počítá s tím, že už je advent, ale těch pár dnů do neděle nehraje roli:
Adventní sníh dočká-li březnového, nebudeš jídat, sedláčku chleba režného.
A protože měla Kačenka včera svátek a ten sníh vlastně dostala k svátku jaksi přívažkem, přidám ještě jednu:
Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

A ještě prosincové doplnění:
ten sníh nestál skoro ani za tenhle zápis, skutečná sněhová pokrývka, která je vidět i z meteokamery napadla dnes, na Kaččiny narozeniny! Tedy 7.prosince. To jen pro pořádek.

je-li říjen velmi zelený ...

Nedalo mi to a prozkoumal jsem knížku s pranostikami. Letošní říjen je skutečně obzvlášť vlídný a teplý. Zvlášť poslední týden, kdy se teploty šplhají nad osmnáct až k dvaceti stupňům a v noci téměř nebývá pod devět.
Kupodivu právě na tyhle dny žádné extrovní pranostiky nejsou. Musím vzít tedy zavděk pranostikám měsíčním, které teplo v říjnu připouštějí a odvozují z něj počasí v měsících příštích. Tedy:
Čím déle u nás vlaštovky v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. … letos opravdu vlaštovky odlétaly později než jindy a ono jim to, zdá se, vychází.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Je-li říjen velmi zelený, bude leden hodně studený.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikradne.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Máme-li se tedy řídit zkušenostmi z pranostik našich předků, zdá se, že bychom se měli připravit na studenou a tuhou zimu, která se přikrade už v listopadu, ovšem jaro by mělo přijít s příjemně teplými dny již v březnu. Tedy pokud to počasí naši předkové odkoukali pořádně.
No, uvidíme. Zatím je teplo a jsou před námi podzimní prázdniny!

východ

Kdo se dívá na meteo strránku, jistě si všiml, že mlhavá rána, ba i dopoledne jsou v tomto období v našem kraji běžným repertoárem. Slunce nevidět a skrzevá mlhu aby se člověk prokousával. Mám to počasí rád, jenomže ono je těžké najít nějaké, které rád nemám. Tady u nás je hezky pořád, i když padají trakaře. Připouštím, že ne každý na to musí nutně hledět stejně jako já.
Pro škarohlídy a melancholiky mám takové podzimní vylepšení:
Když už vás ta mlha začně opravdu, ale opravdu dožírat, vězte, že východ Slunce nemusí být nutně zamlžený.
Může vypadat i takhle.
Tož dobré ráno!

to není sníh - zatím

Huh, tak už jsou dva a půl stupně pod nulou! Jenom teď ráno naštěstí, ale i tak je to dost znát.
Při pohledu na graf teplot v tomto týdnu je tedy třeba konstatovat, že podzim opravdu začal, neboť už od úterý jsou ranní teploty mírně pod nulou a ke dnešku stále klesají. Přes den je sice sluníčko, ale jasná obloha jen přispívá k ranním mrazíkům a jinovatce na zahradě.
Však už děti tuhle ráno koukly z okna a Kačka volá:
"Jé, tatínku, sníh, on už je sníh!"
Matěj jí poučil, že to není sníh, ale jenom jinovatka, ale to nic nemění na tom, že ranní mrazíky zahájily svou sezónu. Příroda se začne rychleji přikrášlovat baboletními barvami, takže už máme jen pár týdnů na to, abychom si to užili.
S dětmi začneme příští pátek, to bude školní drakiáda. Však už trénujeme.

meteo opět v provozu

Meteo Woleschko je opět v provozu … doufejme, že na historicky dostatečně dlouhé období.

zpoždění s čidlem

Tedy jestli máte pocit, že se woleschko asi tak o hodinu zpožďuje, tak to máte pocit správný. Ne snad, že bych si špatně nastavil budíka, ostatně stejně se probudím těsně před tím, než zazvoní, ale je to jinak. Jako ostatně všechno.
Příznivci meteostanice a ti, kteří ji pravidelně sledují, si jistě všimli, že poslední týdny dělá neplechu. Ostatně už jsem
tu o tom psal. Minulá oprava nepomohla a nepomáhají už ani ranní resuscitace. Už jsem překontroloval a resetoval a povyměňoval a prohlédl všechno, co se bez nákupu náhradních součástek prohlédnout a povyměňovat dá. Stanici jsou teprve čtyři roky a vůbec nepřipouštím, že by to mohl být limit její životnosti.
A tak se vždycky takhle po ránu, než sednu ke psaní woleschka, pokouším rozdýchat stanici a venkovní čidlo. To je totiž kámen úrazu. Venkovní čidlo prostě přestalo reagovat a nevysílá žádná data. Ani po drátě, ani bez drátu.
Dneska jsem ho celé rozebral, okartáčoval a lihem omyl desku se spoji, jestli tam náhodou není něco, co by mohlo být příčinou tohoto stavu. Baterky jsou nové, pro jistotu jsem i zkrátil kabel o přebytečnou smyčku, aby to ta data neměla tak daleko, ale kdepak. Zase se to nechytlo.
Ještě se s tím budu chvíli trápit, až mi dojde trpělivost a přiznám si, že to opravit nepůjde.
Zatím to vypadá na novou stanici, protože náhradní součástky nejsou. No, uvidíme.
V každém případě budiž dáno na vědomí všem čtenářům, kteří si chtěli zřídit taky nějakou takovou stanici na počasí, aby své činy zvážili. Je s tím jen pořád samá starost.

pátek ráno:
… tak a je to - je po ní jak po žabě. Meteo bude nefukční, dokud nepřijdou a nenainstaluju nové komponenty.

to jsem pršel já

Všimli jste si, že meteo woleschko vypadává poslední dobou příliš často? Já už to sleduju a napravuju od začátku prázdnin a pořád ne a ne tomu přijít na kloub. Tento týden jsem pojal podezření, že to nebude ani ve vadných baterkách (vyměněno třikrát, zatím co během zimy to nebylo potřeba vůbec), ani v upgradu softwaru (proběhly dva a není to vidět), ani v častých výpadcích elektřiny (výpadky se začaly projevovat jindy), ale že to může být v drátech.
Tedy jsem přivezl kabel, konektory a udělal to, co jsem pořád odkládal.Vylezl jsem na střechu. Zrovna se tam pod taškou rojily vosy. Máme na to prostředek, slezl jsem, přinesl z kůlny sprej na vosy a cestu jsem si prostříkal.
Srážkové čidlo předvedlo kotrmelec při demontáži, ale chytnul jsem ho těsně nad zemí za kabel. Vydrželo to. Konektor na srážkovém čidlu nebyl potřeba, zato to vypadalo na upadlý drátek. Přiletovat to nebyl problém. Jenomže jsem zapomněl čidlo dole pod střechou odpojit od sběrné stanice, čímž došlo k omylu. Tedy k omylu v měření srážek. Jak jsem s tím kinklal, kolíbka čidla se pochopitelně kinklala taky, čímž měřila déšť i když svítilo sluníčko.
Měření neměření, ukotvil jsem to všechno zpátky na místo, upravil jsem polohu anemometru na štítě a na střeše bylo hotovo. Dole jsem vyměnil kabelové spojení mezi sběrnou stanicí a centrálou, k čemuž se hodil ten kabel z toho stometrovýho kluba, co jsem koupil, včetně dvou konektorů.
No a ono se to chytlo. Stanice začala hned fungovat, což je dobré znamení. Pokud to vydrží, opravy zabraly.
Ovšem ti, kteří to všechno sledovali jen jako vzdálení pozorovatelé stavu počasí v Olešku, mohou mít dojem, že včera odpoledne tu musel bejt pěknej slejvák. Nějakých jedenáct milimetrů.
Tak to ne. Nepršelo, nepadala voda, nebyla průtrž.
To jsem pršel já, když to všechno padalo ze střechy a když jsem opravoval ten studenej spoj na čidle. Vono si to čidlo holt neumí jinak poradit, než že to všechno zaznamená.
Tak teď budeme sledovat, jestli to pomohlo.

slunéčkové čidlo

Vůbec si nejsem jistý, zda jsem vyřešil jakousi patálii s meteostanicí, o které jsem psal asi před týdnem. Je to záhada, proč to nešlo, když proud vypadává docela často a stačí obyčejný restart systému. Stejně tak je záhada, proč se mi kousnul publikační systém a poslední archivní vydání deníku jsou 12. června a pak až červenec. To vyřešené nemám, přesto, že jsem přikázal uploadovat znovu všechny stránky. Někde cosi hnije …
Ale zpět k meteostnici.
Jednu chybu jsem při tom znovurozdýchání v tom dešti přeci jenom objevil.
Čidlo venkovní teploty, vlhkosti a sběr dat z čidel srážek a větru je venku na domě asi tak ve třech a půl metrech. Musí se k němu po žebříku, což jsem onehdá po ránu učinil, abych vyměnil baterky a podíval se, jestli se něco nesepsulo. A vono vám jo.
Pod krytem (radiačním štítem) čidla je těleso čidla s pouzdrem na baterie a zásuvkami konektorů. V nich jsou kabely, které vedou k hlavní stanici a na druhou stranu ke dvěma čidlům na střeše. A pod tím radiačním štítem na těch kabelech se usadilo sluníčko. Tedy slunéčko sedmitečné a zřejmě si tam dělalo nějaké hnízdo z takových těch droboučkých pavučinek. Zrovna v jedné té zásuvce s konektorem. Jestli to mělo vliv na tok dat, nevím, ale v každém případě jsem celej ten chumáč i s beruškou vymet a konektor očistil. Přeci jenom to není čidlo na sluníčka.
A po vyčištění a výměně baterek to zase začalo fungovat.
Tak tedy dál nevím, jestli to bylo příčinou výpadku meteostanice, ale vím, že slunéčkové čidlo jsem neměl a dál nemám.

zelejvat se nebude

V noci byl klid a pršet začalo až teď kolem páté ráno. Povodeň u nás sice nehrozí, ale i tak je vody víc, než je potřeba. Jako ve Zvoli u nás kapři po silnici nechodí (viz včerejší zápis) a tak jedinou starostí zůstává voda v jímkách, sklepích a podobných pod zemí budovaných prostorách.
Naše obě čerpadla čerpají, jak mají a elektřina nevypadla, čímž to zatím vypadá, že letošní povodňový červen přežijeme bez úhony. Tedy pokud se něco nezvrtne. Odhady meteorologů se shodují v tom, že déšť by měl k večeru ustávat.
Ovšem v naší jezerní zahradě se dál leskne hladina, voda už se dávno nevsakuje a jedna trubka, kterou jsem včera pro odtok instaloval, to nepobere. Zalejvat dneska rozhodně nebudeme.

jezerní zahrada

Nedělní zápisy jsou zvláštností v mém deníku téměř nebývalou. Dneska je k tomu důvod.
Ti, kteří pravidelně sledují meteo woleschko, vědí, že kromě minulého úterý prší už více než týden. Včera to však začalo být vážné. Po celé zemi jsou hlášeny rozvodněné a z břehů vylité řeky a povodně. U nás napršelo během
necelých dvaceti čtyř hodin 65 milimetrů (65 litrů na metr čtvereční). A prší dál a nepřestává.
Zatím stíhám odčerpávat vodu z šachty k jímce ponorným čerpadlem, ale kolem půlnoci to vypadalo bledě, poněvadž vypadla v naší oblasti elektřina. Naštěstí se to povedlo nahodit, takže čerpadla mohou čerpat.
Ovšem zahradní jezírko se nám poněkud zvětšilo. Teď to vypadá spíš na
jezerní zahradu. To tu ještě nebylo.

Odpolední doplnění:
Vody je všude plno, ohrobecký rybník je před přelitím přes hráz,
oba zvolské rybníky už vrchem přetékají, u nás na Olešku to teče z Váňovy louky jako řeka dolů ke kapličce.
Po silnicích se nedá jinak, než broděním. A furt prší.
Ale jednu pozitvní mám: ve Zvoli před školou jsem zachránil
malýho kapříka. Von si tam trouba plaval v rybníce a jak nedával pozor, už najednou neplaval, ale plácal se před školou na asfaltu. Tak jsem ho šoup' zpátky do rybníka. Jenom nevím, jestli jsem to nepoplet' a on třeba nechtěl do školy. No, kdyby náhodou vopravdu chtěl, bude to mít snadný. Voda teče přímo ke škole.

Druhé doplnění: srážky v Olešku za 24 hodin:
80mm

záporný rekord

Máme konec května a rtuť teploměru se ráno krčí jenom lehoučce nad nulou. Dneska ráno kolem páté to mohlo být nějakých 1,3 °C. To skoro vypadá na rekord v záporných teplotách, protože jak tady čtu, 24. květen v pražském Klementinu byl nejstudenější v roce 1867, kdy naměřili 3,4 °C , což bylo proti dnešku docela vedro. Skoro třikrát takový. Zatím nám ale potůček ani studánka nezamrzají, tak dobrý. I při té zimně má člověk pocit, že je teplo, poněvadž už od rána svítí sluníčko.
Když se podívám do knížky s pranostikami, není se co divit. K zítřejšímu datu, tedy ke svatému Urbanu, se vážou pranostiky, v nichž se o chladu mluví.
Třeba: Urban bývá studený pán. Nebo: Dokál Urban z pece nesleze, nebude teplo. A: Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
Malí ledoví muži se letos ukazují víc, než jejich tři známější kolegové. To prý bude dobrá úroda.
Inu jak jsem tuhle psal: koneckonců, tohle je úplně normální květen, jakej býval, co pamatuju. Tož neklesejte na mysli, za pár dní už bude teplo. Ostatně i ta dnešní teplota stoupá docela rychle. Už teď - o hodinu později (v šest ráno) je
přes 4,5°C, což značí, že oteplování přichází. Ovšem jen velmi lokální.

to radši ne

Jsem minulý týden zaslechl, že už mají mrazy končit a přeci jen se má oteplovat. Tak nevím. Právě je -5,5°! Takhle se to jaro dělat nedá.
V sobotu jsme zkusili přivolat jaro miniturnajem v minigolfu. Pod střechou pochopitelně, poněvadž v tomhle počasí to na nějaký zahradní party není. No a zase se ukázalo, že ten Matýsek je kluk šikovnej. Našel si vždycky nějakou volnou dráhu vepředu před námi, stačil natrénovat a pak hlásil úspěchy.
Dopadlo to velice žalostně. Hrálo nás osm a vyhrál Matěj. Já byl poslední před Kačkou a Áďou, který si ale jen tak hrály, to se nedá počítat. MášikovnáHanička mě trhla jen o bod a naši přáteleé obsadili zbylá přední místa. Ovšem až za Matějem. Ten měl jen o čtyři body víc, než je norma pro tohle hřiště.
Inu, jak je vidět, žádnej velkej úspěch to nebyl. Třeba to bude tím počasím.
Anebo naopak - když jsme to tak spatlali, jaru to nestojí ani za pohled a počká si, až natrénujem. Ale to snad radši ne, to by byl rovnou podzim.

odkud vítr fouká

Zima jako na Sibiři, říká se, když jde do tuhého, ergo, když nám tuhnou rysy mrazem. Včera jsem psal, že předpovědi předpovídají na konec týdne obrat počasí sibiřským směrem. Bude chladno. Ne snad sibiřských padesát pod nulou, ale pod mínus deset by to prý klesnout mělo. A proč tu píšu o zemi za Polárním kruhem? Poněvadž i na mé meteostanici se dá zjistit, odkud vítr fouká.
Když se podíváte na
graf teplot a graf směru větru, zjistíte, že spolu hodně úzce souvisí. Když fouká od severozápadu, je sice zima, ale mírná, golfským proudem líznutá. Jen se vítr obrátí a fouká od severovýchodu, začne mrznout, až praští. Zrovna tenhle týden je to na grafech obzvlášť patrné. Je na nich vidět i občasný závan od jihu. To je potom jiná, jenomže na tyhle větry si musíme ještě nějakou chvíli nechat zajít chuť.