nedělní procházka
19.července 2021 05:57 / zařazeno v kategorii: o rodině
To se tak vždycky říká, když je něčeho hodně. Že je sezóna v plném proudu. Teď zrovna je v tom proudu například sezóna prázdninová, říká se, že i houbařská, minula jahodová, zuří okurková … Inu sezóny.
A taky právě probíhá sezóna morušová. Na zahradě je totiž moruše.
Už vloni jsme ji česali s Ljubou a Ondřejem. Letos jsem na to sám a už jsem moruše sklízel dvakrát. Ono je mi tak nějak líto je tam jen tak nechat. Poprvé jem jich přinesl jen půl kila a hned jsem z nich zkusil udělat bublaninu. Byla vynikající.
A tak jsem si řekl, když jsem byl v sobotu za Jurášem, Álou a Bartolomějem, že jim taky přivezu, když už se k nim chystám v neděli odpoledne znova. Vzal jsem si tedy na to v neděli ráno štafle, ale nebyly vůbec potřeba. Jenom tak ze země jsem jich natrhal kilo. A hned jsem taky udělal tu bublaninu, aby měli něco sladkýho na zub. Když jsem ji odpoledne přivezl a k tomu ještě v misce velké čerstvé moruše, zkusili jsme, co Bartoloměj. Jestli mu pojedou. A vono jo. Trochu se rozmýšlel, v puse to převaloval, ale netrvalo to dlouho, už mu zachutnaly. Inu je to dobrota.
A tak jsme to vzali jako startovní pamlsek a šli jsme na procházku.
Zavzpomínal jsem na staré časy, kdy jsme Vršovicemi s rodiči chodili na stejná místa. Ty starý začouzený Vršovice zmizely a teď je to nádherná čtvrť se zelení, starými opravenými domky, s parky, s hřištěm na každým plácku, čisto, ticho … nádhera!
Obešli jsme to kolem dokola i s Kapitolem, Jezerkou a Grébovkou, kde byla zastávka u vodní želvy a na zmrzlinu. Dobrých osm kilometrů jsme se prošli. Ono vám je to tam vážně krásný. Fajn nedělní odpoledne to bylo.
A na ráno měli uchystanou tu bublaninu. Že prý si vezme Juráš i do práce.
Já mám v lednici taky jednu - upek' jsem totiž dvě.

A taky právě probíhá sezóna morušová. Na zahradě je totiž moruše.
Už vloni jsme ji česali s Ljubou a Ondřejem. Letos jsem na to sám a už jsem moruše sklízel dvakrát. Ono je mi tak nějak líto je tam jen tak nechat. Poprvé jem jich přinesl jen půl kila a hned jsem z nich zkusil udělat bublaninu. Byla vynikající.
A tak jsem si řekl, když jsem byl v sobotu za Jurášem, Álou a Bartolomějem, že jim taky přivezu, když už se k nim chystám v neděli odpoledne znova. Vzal jsem si tedy na to v neděli ráno štafle, ale nebyly vůbec potřeba. Jenom tak ze země jsem jich natrhal kilo. A hned jsem taky udělal tu bublaninu, aby měli něco sladkýho na zub. Když jsem ji odpoledne přivezl a k tomu ještě v misce velké čerstvé moruše, zkusili jsme, co Bartoloměj. Jestli mu pojedou. A vono jo. Trochu se rozmýšlel, v puse to převaloval, ale netrvalo to dlouho, už mu zachutnaly. Inu je to dobrota.
A tak jsme to vzali jako startovní pamlsek a šli jsme na procházku.
Zavzpomínal jsem na staré časy, kdy jsme Vršovicemi s rodiči chodili na stejná místa. Ty starý začouzený Vršovice zmizely a teď je to nádherná čtvrť se zelení, starými opravenými domky, s parky, s hřištěm na každým plácku, čisto, ticho … nádhera!
Obešli jsme to kolem dokola i s Kapitolem, Jezerkou a Grébovkou, kde byla zastávka u vodní želvy a na zmrzlinu. Dobrých osm kilometrů jsme se prošli. Ono vám je to tam vážně krásný. Fajn nedělní odpoledne to bylo.
A na ráno měli uchystanou tu bublaninu. Že prý si vezme Juráš i do práce.
Já mám v lednici taky jednu - upek' jsem totiž dvě.
