WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

příčky

Někdy bývá rekonstrukce náročnější, než samotná stavba, četl jsem na mnoha místech. Je to na pováženou neboť člověk rozšafný jistě brzy najde v obou případech zapeklitosti, které vedou … no, řekněme k průběhu méně hladkému, než je očekáván.
Nemá smysl tady vypočítávat klacky, které napadaly a neustále padají stavbařům a řemeslníkům pod nohy. Zbytečně bych tu popisoval věci stavitelům a rekonstruktorům dobře známé.
Je tu však jedna taková věc … věc s okny.
Přál jsem si připodobnit starý dům z válečných dob vzhledu domu, řekněme, z dob viktoriánských. Okenice, cihlově červená fasáda, bílá tabulková okna. Nuže taková okna tedy byla konzultována, nabídnuta a objednána. Celé se to zdrželo kvůli virové situaci nejméně o čtvrt roku. Minulý pátek okna konečně dorazila na stavbu a já je šel v neděli, kdy už jsme byli s Kačkou zpátky z Prahy, zkontrolovat.
A to jsem neměl.
Tabulková okna jsou totiž mnoha druhů. Já jsem objednal ta, ve kterých jsou jednotlivé tabulky děleny výraznými hranatými venkovními příčkami. Žádná náhražka v podobě bílých pásků mezu skly. To přesně rozhodně odmítám. A to přesně jsem našel na stavbě.
Krucinálhimlhergot!
Hned jsem volal stavitele. Nevzal to. Pochopitelně. Byla neděle.
Napsal jsem zprávu a mail. Chtěl jsem vysvětlení.
A kupodivu se mi ho brzy ještě pozdě odpoledne dostalo.
Že prý se to ví, že je to záměr, že bílé lišty mezi skly jsou kvůli tomu, že až tam budou ty vnější příčky, tak aby nebylo vidět mezerou skrz. Lišty se tam prý lepí až nakonec.
Ufff … pan stavitel mě sice trochu uklidnil a včera odpoledne mě o tomtéž ujišťoval i pan řemeslník, který okna montuje. Ale stejně mi to přijde divný. Já bych byl řekl, že se to celé vyrábí a lepí přímo ve výrobě. Nu, ale nejsem oknař, takže to musím vzít, jak to je.
Jen mi není jasné, jak na tom velkém okně v patře v chodbě, které není otevírací, budou lepit příčky zvenku …