WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

jen ho zmáčknout

Doslovný přepis sms zpráv od Kačky v pátek ráno:

Táto
Tatii
Otevřeš mi, prosím
Halooooo
Halooo
Já tě slyším, jak snídáte
Bylo by fakt fajn, kdybys mi otevřel
:)))
Protože se tam nedostanu, když tam máš klíče v zámku
Taťuldooooooo
Haló, paneeee
Tatiiiiiiiiiiii
Kdybys měl ty staré hodinky, tak bys věděl, že ti píšu
Ale ty je nemáš
Tak že to nevíš

Nu a tohle jsem se všechno dočetl, až když mi bylo divný, že ten telefon odložený na nočním stolku možná vzdáleně pípá.
Ano, pípal. A hrál. Jenomže potichu a já ho neslyšel. A neslyšel jsem ani Kačku, jak ťuká na dveře, jak mi telefonuje a jak čeká za dveřmi.
Asi tak po deseti minutách, kdy se mi zdálo, že možná něco někde cvrliká, jsem se šel podívat. A co neslyším: Kačka volá skrz dveře, abych otevřel.
Otevřel jsem, Kačka vešla a složitě mi vysvětlovala, že už je tam dlouho, že neberu telefon, že nemám na ruce ty hodinky, co mi pípnou, když mi někdo volá nebo píše a že tedy vážně nechápe, jak jsem ji mohl neslyšet, když ona už se snaží jakou dobu, jelikož jí cestou na autobus došlo, že jim odpadla jedna ranní hodina a že pojede později a …
"… a Kačko, proč jsi nezazvonila na zvonek?"
"Zvonek?"
"Ano, zvonek, tadyhle u dveří."
"To je zvonek?"
"Ano, to je zvonek, stačí stisknout … hele ….crrrrrrr!"
"A…ha. To mě nenapadlo."
"Uffff …."
A to je učebnicový příklad toho, jak telefony nefungují. Tedy nefungují tam, kde pořád ještě normálně funguje obyčejnej zvonek.
Jen ho zmáčknout.