WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

vědí všechno

"Pán tu má katastr," hlaholila paní poštovní úřednice na paní poštmistrovou.
"Aha, tak kde já vás mám?", hledala paní poštmistrová tu obálku.
"Tady!", hlásím se já před okýnkem.
"Ale děte," pravila paní poštmistrová, "tak tady jste!"
Vytáhla obálku, já občanku, podepsal jsem dvakrát a obálka byla moje.
"Jó, katastr. Tak to teď budete samý peníze, co?"
"No, to právě nebudu. Ale to je na delší povídání."
"Aha … tak někdy…"
"Jo, třeba někdy."
Vzal jsem obálku, popřáli jsme si hezké svátky a šel jsem si po svých.
A říkal jsem si, jak na tej naší poště vědí vážně všechno.
Inu poctivej postamt.