WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

jednou za deset let

"Stává se nám to maximálně třikrát za deset let," omlouval se již potřetí do telefonu docent Chocholoušek. Však ho znáte z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Ty scény s turnajem v judu se točily v sokolovně ve Vršovicích. A právě v těch Vršovicích se to mně stalo včera poprvé.
Byl jsem si totiž pro vyhlášené masové taštičky naší sifu. Vyzvedli mi je tam v pátek Alla s Bartolomějem. Nu a já jsem se tedy včera odpoledne objednal, že si je vyzvednu u nich a při té příležitosti učiním návštěvu právě půlročního vnuka.
Všechno klaplo, Bartoloměj se na mě křenil, Juráš s Allou si se mnou povídali a tak pěkně ubíhalo pozdní odpoledne.
Pak povídám, že půjdu. A že prý nikam nemusím pospíchat. Já na to, že teda nepospíchám, ale už zůstanu nejvýš ještě půl hodinky.
A bylo hnedle šest deset, když zvoní telefon.
Ondřej.
A co prý je se mnou.
A teď mi to došlo!
Já se zakecal a úplně jsem zapomněl. Zapomněl jsem na to, že je pondělí. Zapomněl jsem, kolik je hodin. A zapomněl jsem na pravidelné pondělní cvičení v šest!
Inu stane se.
Maximálně … jednou za deset let.
Nebo třikrát?